Francouzská samonabíjecí puška M 1949
Kořeny vývoje poválečné samonabíjecí pušky, známé také pod označením MAS-49, sahají do roku 1938, kdy francouzská armáda zkoušela prototypy MAS 38/39. Vývojové práce se nezastavily ani v průběhu války a vyústily v zavedení pušky M 1949 do výzbroje. Zbraň vyráběla zbrojovka v St. Etienne (Manufacture d´armes de Saint Étienne – MAS), která ji také vyvinula. Do výzbroje se dostala v roce 1949 pod označením „Fusil Semi-automatique de 7,5mm Modele 1949“, ale počet vyrobených zbraní nebyl vysoký – 20 600 kusů. V roce 1957 je postupně ve výzbroji doplňovala kratší a lehčí varianta s integrovanými mířidly pro střelbu puškových granátů, jež dostala označení M 1949/56 (MAS 49/56) a dočkala se podstatně vyššího počtu vyrobených kusů (275 240 pušek).
Pušky M 1949 se dostaly také do výzbroje Cizinecké legie a byly použity za války v Indočíně, ale také v řadě dalších konfliktů.
Exemplář pušky M 1949, jímž se obohatila kolekce francouzských pěchotních zbraní, získal Vojenský historický ústav v roce 2011 nákupem ze soukromé sbírky.