Francouzský samopal MAS Mle. 1938

Vývoj francouzských samopalů sahá až do první poloviny dvacátých let minulého století, kdy vznikly prototypy PA MAS 1925 a PM STA 1924, zařízené na náboj 9 mm Parabellum. Směr dalšího vývoje ovšem předurčilo rozhodnutí vojenské technické komise o upřednostnění náboje 7,65 mm French long, jehož předobrazem byl americký náboj .30 Pedersen, původně vyvinutý pro adaptéry armádních pušek M1903. V roce 1935 předložila firma SACM (Société Alsacienne de Construction Mécanique) prototyp s označením SE MAS 1935, původně označovaný PM Petter, podle konstruktéra Charlese Gabriela Pettera (pozdějšího ředitele švýcarské továrny SIG a tvůrce pistolí SACM 1938 A a SIG P-210). Zkoušky 50 prototypů vyústily o tři roky později v zavedení zbraně pod označením MAS modèle 1938 do výzbroje francouzské armády.

Zbraň fungovala na principu dynamického závěru, avšak osa hlavně svírala s osou pouzdra závěru ostrý úhel, což umožňovalo přizpůsobit konstrukci s malými rozměry potřebnému zalomení pažby, v jejíž dutině byla uložena vratná pružina. Napínací rukojeť závěru sloužila zároveň jako krytka výhozného okénka. Na přední stěně zásobníkové šachty se nacházela odpružená krytka, jež umožňovala po vyjmutí zásobníku zakrytí ústí šachty proti vniknutí nečistot. Jediným pojistným prvkem zbraně byl sklopný jazýček spouště, po jehož vyklopení směrem vpřed došlo k zablokování závorníku v obou jeho polohách. Hledí tvořily dva sklopné plátky s dioptrickým průhledíkem, stavitelné na 100 a 200 metrů. Zcela v duchu tradic francouzské výroby byly pažby samopalů označeny kartuší s iniciálami výrobce a datem výroby. Z výrobního hlediska nepatřil samopal MAS 1938 mezi nejlevnější, jelikož převážná většina součástí se vyráběla třískovým obráběním.

V době, kdy německá vojska vstupovala na území Francie, měla francouzská armáda k dispozici pouze 1958 samopalů MAS 1938, avšak jejich výroba v St. Etienne s okupací neskončila. Německému Hlavnímu výzbrojnímu úřadu neobvyklá ráže francouzských samopalů nikterak nevadila, takže jej zavedl do výzbroje pod označením MP 722 (f) a výroba ve vichystické části Francie běžela nejen do konce války, k jejímu ukončení došlo až v roce 1950. Celkově opustilo St. Etienne okolo 200 000 těchto rozměrově filigránských samopalů.

Exemplář, vyrobený v červenci 1942, získalo muzeum převodem z Prototypy, a. s. v roce 1995.

Ráž: 7,65 mm French long

Celková délka: 630 mm

Délka záměrné:  341 mm (dioptr na 100 m)

Délka hlavně: 222 mm

Hmotnost zbraně bez zásobníku: 2880 g

Kapacita zásobníku: 32 nábojů

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 3080 g

Teoretická kadence:  640 ran/min.