FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon, Před čtyřiceti lety: Ze svých pamětí na vojenský pobyt v knížectví Valašském r. 1856

FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon, Před čtyřiceti lety: Ze svých pamětí na vojenský pobyt v knížectví Valašském r. 1856

Emanuel Salomon svobodný pán z Friedbergu patří nepochybně k těm nejbarvitějším postavám druhé poloviny 19. století žijícím na území Rakouska-Uherska. Tento svého druhu renesanční člověk byl až za hrob český vlastenec, malíř – žák Josefa Mánesa, náruživý spisovatel, vegetarián, abstinent, ke stáru odpůrce automobilismu, zubních náhrad a zapřisáhlý nekuřák, především však voják, který svými schopnostmi a pílí dosáhl hodnosti polního podmaršálka. V letech 1848 a 1849 absolvoval jak tažení v Itálii, tak v Uhrách. Tak zvanou druhou italskou válku za nezávislost strávil na velitelství u 6. armádního sboru v Linci a na bojiště se nedostal.

Potom působil krátce v Lublani, z níž zamířil do Verony, kde byl jeho nadřízeným Ludwig von Benedek. Friedberg šedesátá léta strávil převážně v Benátsku. Cestoval mezi Mantovou a Veronou, ale povinnosti ho zavedly i do Temešváru a Pančeva. Během války roku 1866 byl povolán na italské bojiště, kde se rakouským silám na rozdíl od severního válčiště dařilo.

Po této válce působil tři roky jako náčelník štábu v Zadaru, následně velel 78. pěšímu pluku v Osijeku ve Slavonsku (dnes v Chorvatsku), tak i stejnojmenné pevnosti, dále prošel již jako generálmajor službou v Komárně, kde velel brigádě. V roce 1875 byl přeložen do Pešti, po dalších třech letech do Lvova, kde se dočkal hodnosti polního podmaršálka a funkce divizionáře. Do výslužby odešel prvního listopadu 1883 snad kvůli příliš expresivně vyjadřovanému českému vlastenectví. Přesto byl vyznamenán řádem železné koruny II. třídy a o rok později povýšen na svobodného pána.

Zemřel, vzhledem k jeho vztahu k automobilismu, poněkud ironicky roku 1908, když ho na Václavském náměstí automobil srazil. Bylo mu nedožitých 80 let.

Námi představovaná Friedbergova publikace, jež nese název Před čtyřiceti lety s podtitulem Ze svých pamětí na vojenský pobyt v knížectví Valašském r. 1856, se vztahuje, jak je již předesláno v podtitulu, k jeho službě na území dnešního Rumunska. Vzhledem k právě probíhající krymské válce byla totiž na území Valašského i Moldavského knížectví přítomna rakouská armáda, která zde plnila roli „mírových“ jednotek a zajišťovala administrativní chod obou zemí stejně jako jejich neutralitu v konfliktu. Friedberg s několika dalšími důstojníky zde měl za úkol mapování terénu.

Friedberg-Mírohorský popisuje přípravy k odjezdu, nakupování potravin i výbavy, srdceryvný odjezd z Prahy a zážitky z cesty konečně i ze samotného pobytu ve Valašsku. Friedberg se věnuje nejen vojenským záležitostem, ale velkou část textu knihy tvoří popis zvyků a odlišností místního obyvatelstva ať už křesťanského, židovského či muslimského původu. Lze říct, že pobyt v „knížectví Valašském“ patřil k Friedbergovým nejhezčím, sám v těchto pamětech napsal: „Pamatuji málo okamžiků v celém žití svém, kdybych se cítil tak potěšen, ulehčen, ba oblažen jako tehda ve vědomí dokonané úlohy mozolné a klopotné a v jistotě blízko nastávajícího odjezdu ze země nad jiné zajímavé, ale přec jen nepohodlné. Příběhy a osudy a i nejprotivnější v létě právě minulém byly šmahem zapomenuty i ty nejnovější, nejsvěžeji v paměti jsoucí, alespoň ta dalece a památka na ně přítomným blahem tak zastřena, že jsem je viděl daleko za sebou jen jako růžovou mlhou radosti a na ně si vzpomínal co na muky šťastně přetrpěné. Do smrti vzpomínka, kterou bych neprodal, kdyby to bylo vůbec možným, za žádný peníz.“

Friedbergova publikace, kterou nechal vydat v nakladatelství dr. Františka Bačkovského v Praze roku 1894, je svázána v pevné kartonové vazbě a obsahuje 42 autorem vypracovaných žánrových ilustrací. Vzhledem ke svému pojetí se jedná o velmi zajímavý cestopis s výraznými etnografickými prvky, jež nabízejí badatelům možnost poznat nejen každodenní život důstojníka v rakouské armádě, ale zejména civilní každodennost v periferních částech jihovýchodní Evropy.

Citace:

FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon. Před čtyřiceti lety: Ze svých pamětí na vojenský pobyt v knížectví Valašském r. 1856. Praha: Dr. Frant. Načkovský, knichkupec, 1894. 184 s. čb. obr.

Aktuálně



Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…