Emanuel Salomon svobodný pán z Friedbergu patří nepochybně k těm nejbarvitějším postavám druhé poloviny 19. století žijícím na území Rakouska-Uherska. Tento svého druhu renesanční člověk byl až za hrob český vlastenec, malíř – žák Josefa Mánesa, náruživý spisovatel, vegetarián, abstinent, ke stáru odpůrce automobilismu, zubních náhrad a zapřisáhlý nekuřák, především však voják, který svými schopnostmi a pílí dosáhl hodnosti polního podmaršálka. V letech 1848 a 1849 absolvoval jak tažení v Itálii, tak v Uhrách. Tak zvanou druhou italskou válku za nezávislost strávil na velitelství u 6. armádního sboru v Linci a na bojiště se nedostal.
Potom působil krátce v Lublani, z níž zamířil do Verony, kde byl jeho nadřízeným Ludwig von Benedek. Friedberg šedesátá léta strávil převážně v Benátsku. Cestoval mezi Mantovou a Veronou, ale povinnosti ho zavedly i do Temešváru a Pančeva. Během války roku 1866 byl povolán na italské bojiště, kde se rakouským silám na rozdíl od severního válčiště dařilo.
Po této válce působil tři roky jako náčelník štábu v Zadaru, následně velel 78. pěšímu pluku v Osijeku ve Slavonsku (dnes v Chorvatsku), tak i stejnojmenné pevnosti, dále prošel již jako generálmajor službou v Komárně, kde velel brigádě. V roce 1875 byl přeložen do Pešti, po dalších třech letech do Lvova, kde se dočkal hodnosti polního podmaršálka a funkce divizionáře. Do výslužby odešel prvního listopadu 1883 snad kvůli příliš expresivně vyjadřovanému českému vlastenectví. Přesto byl vyznamenán řádem železné koruny II. třídy a o rok později povýšen na svobodného pána.
Zemřel, vzhledem k jeho vztahu k automobilismu, poněkud ironicky roku 1908, když ho na Václavském náměstí automobil srazil. Bylo mu nedožitých 80 let.
Námi představovaná Friedbergova publikace, jež nese název Před čtyřiceti lety s podtitulem Ze svých pamětí na vojenský pobyt v knížectví Valašském r. 1856, se vztahuje, jak je již předesláno v podtitulu, k jeho službě na území dnešního Rumunska. Vzhledem k právě probíhající krymské válce byla totiž na území Valašského i Moldavského knížectví přítomna rakouská armáda, která zde plnila roli „mírových“ jednotek a zajišťovala administrativní chod obou zemí stejně jako jejich neutralitu v konfliktu. Friedberg s několika dalšími důstojníky zde měl za úkol mapování terénu.
Friedberg-Mírohorský popisuje přípravy k odjezdu, nakupování potravin i výbavy, srdceryvný odjezd z Prahy a zážitky z cesty konečně i ze samotného pobytu ve Valašsku. Friedberg se věnuje nejen vojenským záležitostem, ale velkou část textu knihy tvoří popis zvyků a odlišností místního obyvatelstva ať už křesťanského, židovského či muslimského původu. Lze říct, že pobyt v „knížectví Valašském“ patřil k Friedbergovým nejhezčím, sám v těchto pamětech napsal: „Pamatuji málo okamžiků v celém žití svém, kdybych se cítil tak potěšen, ulehčen, ba oblažen jako tehda ve vědomí dokonané úlohy mozolné a klopotné a v jistotě blízko nastávajícího odjezdu ze země nad jiné zajímavé, ale přec jen nepohodlné. Příběhy a osudy a i nejprotivnější v létě právě minulém byly šmahem zapomenuty i ty nejnovější, nejsvěžeji v paměti jsoucí, alespoň ta dalece a památka na ně přítomným blahem tak zastřena, že jsem je viděl daleko za sebou jen jako růžovou mlhou radosti a na ně si vzpomínal co na muky šťastně přetrpěné. Do smrti vzpomínka, kterou bych neprodal, kdyby to bylo vůbec možným, za žádný peníz.“
Friedbergova publikace, kterou nechal vydat v nakladatelství dr. Františka Bačkovského v Praze roku 1894, je svázána v pevné kartonové vazbě a obsahuje 42 autorem vypracovaných žánrových ilustrací. Vzhledem ke svému pojetí se jedná o velmi zajímavý cestopis s výraznými etnografickými prvky, jež nabízejí badatelům možnost poznat nejen každodenní život důstojníka v rakouské armádě, ale zejména civilní každodennost v periferních částech jihovýchodní Evropy.
Citace:
FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon. Před čtyřiceti lety: Ze svých pamětí na vojenský pobyt v knížectví Valašském r. 1856. Praha: Dr. Frant. Načkovský, knichkupec, 1894. 184 s. čb. obr.