FUČÍK, Julius. Přijde Rudá armáda na pomoc?

Otázka možnosti sovětské vojenské pomoci Československu v době mnichovské krize je dokonce i v současnosti živě diskutované téma. Ve své době se jí zabýval i Julius Fučík, levicový novinář a mýtická ikona komunistického odboje za druhé světové války. Konkrétně ve spisu Přijde Rudá armáda na pomoc? Ten vyšel během kritického roku 1938 v porovnání s dnešní dobou v těžko uvěřitelných čtrnácti vydáních.

V první části se Fučík pokouší rádoby seriózně analyzovat vojenský potenciál Rudé armády, ale nadpisy jednotlivých podkapitol jako:  Sovětské letectvo – nejsilnější na světě, Sovětská letadla létají nejdál a nejvýš nebo Tanky, které neznají překážek, víceméně napovídají, že se jedná spíše o nekritickou adoraci sovětských ozbrojených sil.

Druhá část – Fučíkova odpověď na titulní otázku je úvahou, která dochází k očekávatelné odpovědi. Komunisté ve druhé polovině 30. let přešli z rétoriky vymezující se všeobecně vůči prvorepublikovému politickému systému do pozic propagace spolupráce všech protifašistických sil. Tento obrat se mimo jiné opíral o tehdejší zahraniční politiku spolupráce Československa se Sovětským svazem v případě německé agrese. Sovětský svaz měl tedy dle Fučíka beze vší pochybnosti v případě ohrožení republiky nezištně přispěchat na pomoc. Pouze ale pod podmínkou, že o pomoc budou českoslovenští představitelé stát, tedy že se zbaví sil reakce, která by raději uvrhla vlastní lid do nacistického područí, než by si dala ohrozit svůj kapitalistický řád. Fučík v tomto ohledu útočí zejména na představitele čs. politické pravice – Agrární stranu a Národní sjednocení. Takovéto interpretační vzorce používala Komunistická strana i po roce 1945, kdy svalovala vinu za Mnichov – vedle západních buržoazií – hlavně na tuto prvorepublikovou „reakci“. Do ní po roce 1948 zahrnula i prezidenta Beneše a strany středolevého politického spektra.

Představovaná publikace je posledním vydáním Fučíkovy úvahy. Jak bylo pro komunistické spisky té doby typické, jednalo se o verzi upravovanou po konfiskaci. Některé Fučíkovy útoky na „reakční“ prvorepublikové strany donutily i ve 14. edici dobového cenzora k zásahu.  Brožuru vydal vlastním nákladem komunistický senátor František Nedvěd, který shodou okolností zemřel v témže roce jako Julius Fučík. Nikoliv však na berlínském popravišti, ale v sovětském exilu.

Knihu Vojenský historický ústav Praha zdigitalizoval a je on-line dostupná zde.

Citace:

FUČÍK, Julius. Přijde Rudá armáda na pomoc?. Praha: František Nedvěd, [1938]. 32 s.