GRÜNENBERG, Conrad Ritter. Wappenpuch

Roku 1840 vyšla tiskem díky heraldikům Rudolfu von Stillfried-Rattonitz a Adolfovi Mathiasovi Hildebrandtovi významná erbovní kniha z druhé poloviny patnáctého století. Tento Wappenbuch je jedním z dochovaných rukopisných děl kostnického měšťana a rytíře Conrada Grünenberga. Ačkoliv se Grünenberg významně zapsal svými kodexy do dějin knižní kultury, neznáme dnes již jeho přesná životní data. První informace o něm pochází z roku 1442, kdy je v Kostnici zmíněn jako stavitel; zemřel pravděpodobně někdy kolem roku 1494.
Grünenberg byl členem rady města Kostnice a několikráte se stal jejím purkmistrem. Roku 1486 vykonal pouť do Svaté země. V Jeruzalémě se nechal pasovat na rytíře Božího hrobu. Stal se také držitelem minimálně dvou dalších rytířských hodností – aragornského „Orden de la Jarra y el Grifo“, tedy řádu „džbánu a gryfa“ a také mečového řádu z Famagusy, který mu byl udělen ve jmenovaném kyperském městě. Iluminovaný cestopis popisující Grünenbergovu pouť do Jeruzaléma vznikl následujícího roku, tedy 1487.
Záliba kostnického měšťana v heraldice se ovšem projevila již o několik let dříve, kdy vytvořil svoji erbovní knihu, která obsahuje řadu iluminací reálných erbů a znaků i erbů smyšlených. Mezi skutečnými dobovými znaky zde nalezneme erby kurfiřtů, vyšších šlechticů, panovníků, znaky říšských zemí a svobodných měst i několik mimoevropských znaků. Ze smyšlených znaků jsou zde erby hrdinů, panovníků antického Říma či mytologických postav. Kodex dále obsahuje vyobrazení částí turnajových zbrojí a zobrazení turnajů samotných
Novodobé vydání Grünenbergovy erbovní knihy obsahuje především faksimilie iluminací pocházejících z původního kodexu. Již díky zachování původní foliace v moderní publikaci lze ovšem poznat, že dílo není vydáno kompletně a mnoho jeho stran zde chybí. Faksimilie je doplněna úvodní básní, která obsahuje odkazy na poznámky, které osvětlují autorův život a původ. Text pokračuje transkripcí části původního díla. Zatímco faksimilie Grünenbergových erbů byly barevně tištěny pomocí litografie, titulní strana a frontispis jsou ručně kolorované.
Ačkoliv je Wappenbuch v první řadě pramenem zobrazujícím rakouské erby z patnáctého století, odborníka i laika jistě neméně zaujmou erby smyšlené. Mezi nimi jmenujme např. erb krále Davida či Judy Makabejského, Alexandra Velikého nebo Hektora z Troje.

Citace:
GRÜNENBERG, Conrad Ritter. Wappenpuch. [S.l. : s.n.], 1840. [10] l. ; [42] l. obr. příl.