Hoboj v C ladění z Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem

Hoboj v C ladění z Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem

Organologie, vědní disciplína o hudebních nástrojích, řadí hoboj do skupiny dřevěných dechových instrumentů, tzv. aerofonů. Z hlediska bližšího názvoslovného rozlišení se jedná o dřevěný dechový nástroj s dvojitým plátkem, u něhož se dociluje tvorby tónu rozechvěním dvou plátkových jazýčků prostřednictvím hráčova výdechu. Stejně jako u příbuzného fagotu nebo klarinetu je k výrobě jazýčků využíváno Trstě rákosovité (Arundo donax), traviny z čeledi lipnicovitých. Vlastní těleso hoboje se zhotovuje z tmavého grenadillového dřeva, které se vyznačuje vysokou tvrdostí a trvanlivostí. Grenadill, nebo také nepravý eben či babanus, se získává z listnatého stromu z čeledi bobovitých, Blackwoodu afrického (Dalbergia melanoxylon). V menším měřítku se k výrobě nástroje rovněž využívá Zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens).

Předchůdcem hoboje byl šalmajový nástroj, který se do Evropy dostal prostřednictvím arabských nájezdníků v 8. století n. l. Z tohoto jednoduchého píšťalového instrumentu se v pozdním středověku vyvinul tzv. bomhart, jehož další zdokonalování vyústilo na počátku 17. století v úspěšné zkonstruování prvních hobojů. Stalo se tak především zásluhou mistrného umění francouzských nástrojových vývojářů. První veřejné vystoupení hoboje spadá do roku 1628 kdy jej v rámci církevní mše, u příležitosti slavnostního vysvěcení salzburské katedrály sv. Ruperta a Virgila, použil italský skladatel Orazio Benevoli (1605-1672). Ve světském hudebním prostředí měl hoboj premiéru v roce 1671 v Paříži. Významný francouzský komponista Robert Cambert (1628-1677) zužitkoval jeho výrazného a ostrého tónu v operní hře „Pomone“. S postupujícím časem získával hoboj na stále větší oblibě a dnes má nezastupitelnou pozici v komorních a symfonických orchestrech. Nástroj je populární také u jazzových a folklórních hudebníků.

Instrument na fotografii je produktem kraslické firmy Amati a představuje novodobý hoboj v C ladění. Nástroj je vyroben z grenadillového dřeva a skládá se ze tří oddělitelných částí, tj. z rozšiřujícího se vrchního a středního dílu a z horní části, ve které je umístěn strojek pro zakládání třtinového dvojitého plátku. Toto zařízení vyobrazenému nástroji bohužel schází. Hoboj je dále vybaven složitým klapkovým mechanizmem tzv. Böhmova systému, díky němuž je instrument významně tónově obohacen. Celková délka grenadillové trubice činí přibližně 60 cm.

Sbírkový předmět byl původně majetkem dnes již zrušené Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem. Do sbírek Vojenského historického ústavu Praha se dostal převodem ze Základny neopravovaného materiálu v Brně v roce 2009.

Aktuálně



Další díl Prima historie bude o generálu Maurici Pellém

Další díl Prima historie bude o generálu Maurici Pellém

29. 03. 2024
Prima historie, seriál na kterém se výrazně podílí historici a kurátoři sbírek…
Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…