Hoboj v C ladění z Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem

Hoboj v C ladění z Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem

Fotogalerie

Hoboj v C ladění
Organologie, vědní disciplína o hudebních nástrojích, řadí hoboj do skupiny dřevěných dechových instrumentů, tzv. aerofonů. Z hlediska bližšího názvoslovného rozlišení se jedná o dřevěný dechový nástroj s dvojitým plátkem, u něhož se dociluje tvorby tónu rozechvěním dvou plátkových jazýčků prostřednictvím hráčova výdechu. Stejně jako u příbuzného fagotu nebo klarinetu je k výrobě jazýčků využíváno Trstě rákosovité (Arundo donax), traviny z čeledi lipnicovitých. Vlastní těleso hoboje se zhotovuje z tmavého grenadillového dřeva, které se vyznačuje vysokou tvrdostí a trvanlivostí. Grenadill, nebo také nepravý eben či babanus, se získává z listnatého stromu z čeledi bobovitých, Blackwoodu afrického (Dalbergia melanoxylon). V menším měřítku se k výrobě nástroje rovněž využívá Zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens).

Předchůdcem hoboje byl šalmajový nástroj, který se do Evropy dostal prostřednictvím arabských nájezdníků v 8. století n. l. Z tohoto jednoduchého píšťalového instrumentu se v pozdním středověku vyvinul tzv. bomhart, jehož další zdokonalování vyústilo na počátku 17. století v úspěšné zkonstruování prvních hobojů. Stalo se tak především zásluhou mistrného umění francouzských nástrojových vývojářů. První veřejné vystoupení hoboje spadá do roku 1628 kdy jej v rámci církevní mše, u příležitosti slavnostního vysvěcení salzburské katedrály sv. Ruperta a Virgila, použil italský skladatel Orazio Benevoli (1605-1672). Ve světském hudebním prostředí měl hoboj premiéru v roce 1671 v Paříži. Významný francouzský komponista Robert Cambert (1628-1677) zužitkoval jeho výrazného a ostrého tónu v operní hře „Pomone“. S postupujícím časem získával hoboj na stále větší oblibě a dnes má nezastupitelnou pozici v komorních a symfonických orchestrech. Nástroj je populární také u jazzových a folklórních hudebníků.

Instrument na fotografii je produktem kraslické firmy Amati a představuje novodobý hoboj v C ladění. Nástroj je vyroben z grenadillového dřeva a skládá se ze tří oddělitelných částí, tj. z rozšiřujícího se vrchního a středního dílu a z horní části, ve které je umístěn strojek pro zakládání třtinového dvojitého plátku. Toto zařízení vyobrazenému nástroji bohužel schází. Hoboj je dále vybaven složitým klapkovým mechanizmem tzv. Böhmova systému, díky němuž je instrument významně tónově obohacen. Celková délka grenadillové trubice činí přibližně 60 cm.

Sbírkový předmět byl původně majetkem dnes již zrušené Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem. Do sbírek Vojenského historického ústavu Praha se dostal převodem ze Základny neopravovaného materiálu v Brně v roce 2009.

Aktuálně


PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

09. 07. 2026
Štábní kapitán Stanovský v Cařihradě. Z Bukurešti odletěli naši letci ve čtvrtek…
Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

09. 07. 2026
Letecké muzeum Kbely nabízí návštěvníkům se zrakovým handicapem možnost, která v podobných…
PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 24 - št. kpt. Stanovský s letounem Aero Ab-11 přistál již v Bukurešti. Překročeno 10 000 km cesty

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 24 - št. kpt. Stanovský s letounem Aero Ab-11 přistál již v Bukurešti. Překročeno 10 000 km cesty

08. 07. 2026
Telegramem podávaným v Bukurešti 8. VII. v 1 hod. v noci oznamuje…
Připomínáme stoleté výročí tzv. Gajdovy aféry

Připomínáme stoleté výročí tzv. Gajdovy aféry

08. 07. 2026
V červenci 1926 naplno propukla jedna z nejsledovanějších afér meziválečného Československa. Ve…
Před 100 lety - Aero bulletin č. 23 - štábní kapitán Stanovský ve Varšavě. Letěl již 9415 km sedmnácti státy

Před 100 lety - Aero bulletin č. 23 - štábní kapitán Stanovský ve Varšavě. Letěl již 9415 km sedmnácti státy

07. 07. 2026
Št. kapitána Stanovského opustili jsme v Kovně, hlavním městě Litvy, kde přistál…