Hoboj v C ladění z Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem

Hoboj v C ladění z Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem

Organologie, vědní disciplína o hudebních nástrojích, řadí hoboj do skupiny dřevěných dechových instrumentů, tzv. aerofonů. Z hlediska bližšího názvoslovného rozlišení se jedná o dřevěný dechový nástroj s dvojitým plátkem, u něhož se dociluje tvorby tónu rozechvěním dvou plátkových jazýčků prostřednictvím hráčova výdechu. Stejně jako u příbuzného fagotu nebo klarinetu je k výrobě jazýčků využíváno Trstě rákosovité (Arundo donax), traviny z čeledi lipnicovitých. Vlastní těleso hoboje se zhotovuje z tmavého grenadillového dřeva, které se vyznačuje vysokou tvrdostí a trvanlivostí. Grenadill, nebo také nepravý eben či babanus, se získává z listnatého stromu z čeledi bobovitých, Blackwoodu afrického (Dalbergia melanoxylon). V menším měřítku se k výrobě nástroje rovněž využívá Zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens).

Předchůdcem hoboje byl šalmajový nástroj, který se do Evropy dostal prostřednictvím arabských nájezdníků v 8. století n. l. Z tohoto jednoduchého píšťalového instrumentu se v pozdním středověku vyvinul tzv. bomhart, jehož další zdokonalování vyústilo na počátku 17. století v úspěšné zkonstruování prvních hobojů. Stalo se tak především zásluhou mistrného umění francouzských nástrojových vývojářů. První veřejné vystoupení hoboje spadá do roku 1628 kdy jej v rámci církevní mše, u příležitosti slavnostního vysvěcení salzburské katedrály sv. Ruperta a Virgila, použil italský skladatel Orazio Benevoli (1605-1672). Ve světském hudebním prostředí měl hoboj premiéru v roce 1671 v Paříži. Významný francouzský komponista Robert Cambert (1628-1677) zužitkoval jeho výrazného a ostrého tónu v operní hře „Pomone“. S postupujícím časem získával hoboj na stále větší oblibě a dnes má nezastupitelnou pozici v komorních a symfonických orchestrech. Nástroj je populární také u jazzových a folklórních hudebníků.

Instrument na fotografii je produktem kraslické firmy Amati a představuje novodobý hoboj v C ladění. Nástroj je vyroben z grenadillového dřeva a skládá se ze tří oddělitelných částí, tj. z rozšiřujícího se vrchního a středního dílu a z horní části, ve které je umístěn strojek pro zakládání třtinového dvojitého plátku. Toto zařízení vyobrazenému nástroji bohužel schází. Hoboj je dále vybaven složitým klapkovým mechanizmem tzv. Böhmova systému, díky němuž je instrument významně tónově obohacen. Celková délka grenadillové trubice činí přibližně 60 cm.

Sbírkový předmět byl původně majetkem dnes již zrušené Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem. Do sbírek Vojenského historického ústavu Praha se dostal převodem ze Základny neopravovaného materiálu v Brně v roce 2009.

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…