Jan Štursa, Vítězství, 1921.

Jan Štursa, Vítězství, 1921.

Figurální bronzová plastika náleží k vrcholu tvorby jednoho z největších českých sochařů 20. století. Jan Štursa (1880–1925) vytvořil podobně jako u Raněného (1921) kompozičně dokonalé dílo, které glorifikuje v podobě útlé postavy chlapce s vavřínovou ratolestí vznik samostatného Československa. Tělo se jen lehce opírá prsty nohou o podstavu, jakoby se chtělo odpoutat od tíže nesvobody předchozích staletí.

Roku 1914 Štursa narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 81 v Jihlavě a odtud odjel na frontu do Haliče. Byl zařazen k pracovnímu oddílu jako sapér. Nejdříve kopal zákopy, později se dostal k polní poště. V roce 1915 byl vážně zraněn výbuchem miny. Léčil se několik měsíců ve vojenské nemocnici v Jihlavě, přesvědčen, že se na frontu již nevrátí. Na počátku roku 1916 se setkal náhodou v jedné z místních restaurací s dávným přítelem ze studií, malířem Aloisem Podlouckým. Měl na očích černé brýle, a tak jej Podloucký málem nepoznal. Zajistil ovšem, aby byl Štursa po zdravotní dovolené zařazen k umělecké skupině 81. pěšího pluku. Společně s vídeňským sochařem Bauerem pracovali všichni tři v improvizovaném ateliéru jihlavských kasáren.

Po válce se Jan Štursa Kromě pedagogické činnosti na Akademii podílel i na velkých architektonických zakázkách. V letech 1922–1923 vytvořil čtyři reliéfy s motivy oslavujícími hrdinství legií na frontách první světové války pro průčelí pražské Legiobanky (Zborov, Sibiřská magistrála, Vouziers, Doss´ Alto). Na vnější výzdobě Gočárovy stavby se Štursa spolupodílel s Ottou Gutfreundem.

Roku 1924 se u Štursy začaly objevovat projevy vážné choroby, která postupně paralyzovala jeho mozkovou činnost. Po neúspěšných pokusech o léčbu na brněnské klinice si začal být na počátku následujícího roku plně vědom toho, co jej čeká. Proto zvolil počátkem května 1925 raději dobrovolnou smrt. Do poslední chvíle však neustával v umělecké činnosti.

Bronz, mramor, výška 61 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze v roce 1933 formou převodu z Národní galerie v Praze.

Aktuálně



Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

30. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov je k vidění nová výstava 1945 Voláme všechny…
Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

29. 04. 2025
Výstava 1945 Voláme všechny Čechy! se pro veřejnost otevírá 30. dubna 2025,…
V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

28. 04. 2025
Výstava „1945 Voláme všechny Čechy!“ přibližuje poslední fázi druhé světové války v…
Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

26. 04. 2025
Krásné slunečné počasí a modré nebe, které naznačovalo, že budou provedeny avizované…
Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely

Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely

23. 04. 2025
Poslední dubnovou sobotu roku 2025 bude zahájena 57. návštěvnická sezona Leteckého muzea…