Jaroslav Riedl, Italský legionář, 1927

Český malíř, legionář Jaroslav Riedl (1893–1945) vytvořil pro Památník odboje v roce 1927 u příležitosti desátého výročí bitvy u Zborova sérii dvanácti olejomaleb pod názvem Československý voják v zahraničním vojsku. Na těchto plátnech jsou zobrazeny figury příslušníků ruských, francouzských a italských legií dle různých druhů vojsk. Na jedné z těchto olejomaleb zobrazil autor figuru příslušníka pluku čs. legií v Itálii ve stejnokroji italského myslivce. Na rukávové pásce je částečně vidět příslušnost k 31. čs. střeleckému pluku.

Autor malby Jaroslav Riedl vystudoval v letech 1909–1911 malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii.  Zapojil se záhy podobně jako František Parolek do náborové činnosti českých a slovenských dobrovolníků do České družiny v oblastech Čerkaska a Besarabie. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku. V letech 1919–1920 velel velmi úspěšně pěší výzvědné rotě 3. čs. střeleckého pluku mezi stanicemi Čeljabinsk – Jekatěrinburk. Do Československa se vrátil 20. lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení.

Kromě tvorby pro Památník odboje se umělec podílel i na výzdobě reprezentativních prostor vojenských objektů. Nejznámější je rozměrný jezdecký portrét T. G. Masaryka (1927) v životní velikosti, který byl před druhou světovou válkou umístěn v Zrcadlovém sále Vojenské akademie v Hranicích. Další prezidentův portrét vytvořil umělec pro zasedací síň Památníku osvobození. Podobizna generála Aloise Podhajského byla určena pro interiér budovy Hlavního štábu MNO v Praze.

Plátno, olej, 1220 x 760 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1927.