Jaroslav Riedl, Plukovník J. J. Švec, 1929

Jaroslav Riedl, Plukovník J. J. Švec, 1929

Malíř a legionář Jaroslav Riedl vytvořil v roce 1929 k příležitosti premiéry válečného filmu Plukovník Švec plakát s portrétem jeho hlavního hrdiny (režie Svatopluk Innemann).  Linoryt je použitím černobílé techniky velmi blízký tvorbě Riedlova současníka Otto Matouška. V dolní části plakátu byla vytvořena volná plocha pro aktuální informace k promítání filmu.

Tragická smrt plukovníka Josefa Jiřího Švece (1883–1918) v Aksakově v říjnu 1918 se stala inspirací pro Rudolfa Medka, který byl autorem filmové předlohy a také stejnojmenné divadelní hry (Národní divadlo, říjen 1928). Po druhé světové válce jméno plukovníka Švece zmizelo na mnoho let z naší historie. Až v roce 2018 se konala opět v Národním divadle obnovená premiéra tohoto představení k 100. výročí vzniku Československa.

Autor plakátu Jaroslav Riedl (1893–1945) vystudoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii.  Zapojil se záhy, podobně jako František Parolek, do náborové činnosti českých a slovenských dobrovolníků do České družiny v oblastech Čerkaska a Besarabie. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku. Do Československa se vrátil 20. lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení. Na samotném konci druhé světové války, v únoru roku 1945, byl za odbojovou činnost vězněn v nacistických koncentračních táborech. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Papír, linoryt, 920 x 610 mm.

Plakát je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálně



Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…