Jindřich Vlček, Vojenské baráky v zimě, Berezovka, 6. 1. 1917

Jindřich Vlček, Vojenské baráky v zimě, Berezovka, 6. 1. 1917

Mistr akvarelu, Jindřich Vlček, vytvořil v prvních dnech roku 1917 drobnou malbu, na níž zobrazuje čilý ruch v centru zajateckého tábora Berezovka u Verchně-Udinska, kde malíř pobýval až do jara roku 1918, kdy se příhlásil do čs. legií v Rusku. Jasně modrá barva uniforem rakouských zajatců je zvýrazněna zářivě bílou barvou zasněžené krajiny. Vlček vytvořil za svého pobytu na ruské frontě stovky kreseb a maleb, na nichž zachycoval momentální scény ze života legií. Nahrazoval tím fotografie, které nebylo možné vždy a za každé situace vytvořit.

Jindřich Vlček absolvoval Umělecko-průmyslovou školu ve Vídni, v letech 1905–1906 Akademii výtvarných umění u profesora Schwaigra. Pro názorové rozpory s oficiální politikou se Vlček dobrovolně vzdal stipendia na vídeňské Akademii a odjel do Ameriky. V roce 1908 byl  však po návratu doma zadržen a dva měsíce vězněn za nesplnění úředních předpisů. V roce 1914 narukoval do vojenské služby, o rok později odešel na východní frontu, kde byl krátce nato zajat. Až do roku 1918 pobýval v ruských zajateckých táborech v Darnici, Orenburku a Berezovce u Vrchně-Udinska.  Po vstupu do čs. legií byl zařazen k písařskému oddělení štábu čs. vojska na Rusi. V letech 1918 – 1920 cestoval po sibiřské magistrále, aby zaznamenal velmi autenticky krajinu a místa, kudy procházeli příslušníci čs. pluků.

Do Československa se Jindřich Vlček vrátil 23. lodním transportem v srpnu roku 1920 lodí President Grant. Poté byl přidělen k Uměleckému oddělení Památníku odboje. V roce 1922 odjel se členy komise Památníku odboje na zborovské bojiště za účelem exhumace ostatků Neznámého vojína. Dva měsíce se Jindřich Vlček věnoval uměleckému ztvárnění místa, kde se udála jedna z nejslavnějších bitev našich dějin.

Ve třicátých letech opustil umělec Prahu a natrvalo se usadil v Hradci Králové, kde se věnoval volné tvorbě.

Malba byla získána formou nákupu od autora v první polovině dvacátých let 20. století.

akvarel, papír, 16,5 x 21,5 cm

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…