KACETL, Jiří. Znaim/Znojmo 1809

Kolem sedmé hodiny večerní 11. července 1809 se v okolí Znojma ještě stále bojovalo. Francouzská armáda, rozmnožená značnými posilami, zatím ještě nedokázala prorazit rakouské linie, když mezi bojující vojáky tryskem vjeli kurýři se zprávou o uzavření příměří. Rakouská armáda arcivévody Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského ustupující po bitvě u Wagramu se musela u Znojma zastavit kvůli ucpaným cestám, a proto byla předchozího dne napadena francouzským sborem generála Marmonta. Ten ji poutal bojem až do druhého dne, kdy na bojiště dorazil císař Francouzů Napoleon I., převzal velení a namísto pokračování v boji přistoupil na nabídku příměří, s níž jej oslovil maršál Liechtenstein jménem rakouského generalissima. V Napoleonovi převládl státník nad vojevůdcem a generál Marmont byl odměněn maršálskou holí.

Prezentovaná publikace vyšla u příležitosti 210. výročí bitvy u Znojma, jíž byla v tomto jihomoravském městě věnována i samostatná výstava. Autorem drobné knížečky je regionální historik Jiří Kacetl z Jihomoravského muzea ve Znojmě, jemuž se vzdor omezenému rozsahu podařilo stručně a přesto výstižně shrnout průběh celé páté koaliční války. Uvádí čtenáře do problematiky i s nutným celkovým kontextem událostí v kořenech konfliktu a vývojem bojů na všech jednotlivých bojištích. Hlavní a nejrozsáhlejší část textu se zaměřuje na posledních několik dnů války, tedy na události od bitvy u Wagramu 5.-6. července 1809.

Autor se značnou erudicí popisuje ústup k moravské hranici a menší boje u Korneuburgu, Gaunersdorfu (dnes Gaweinstal), Stockerau, Mistelbachu, Staatzu, Mikulova, Hollabrunnu, Mušova a Schöngrabernu. Následuje poměrně podrobný popis samotné dvoudenní bitvy u Znojma, kterou lze také rozložit na několik stěžejních bojišť. Text samozřejmě není jen výčtem postupů a bojů, ale je proložen také chronologicky řazenými událostmi na poli diplomatickém, tak aby čtenář plně pochopil provázanost dění, příčiny a následky. Poslední kapitolka se věnuje schönbrunnskému míru a jeho dopadům na Rakouské císařství. Chronologické řazení textu den po dni, hodinu po hodině lze hodnotit maximálně pozitivně. Naopak poněkud matoucím dojmem může působit dvojjazyčné užití exonym místních názvů (např. Dlouhý Enčisdorf/Langenzersdorf nebo Kravaře/Schöngrabern), podobně jako počeštění vlastních jmen osob (např. Švarcenberk).

Zaměření knihy na poměrně úzký časový horizont poskytuje alespoň částečně pohled pod hladinu velkých dějin a nastiňuje každodennost válečných tažení, kdy časté srážky zadního voje s předvojem soupeře tvoří důležitou součást událostí, ale optice velkých dějin často unikají. Jak již bylo naznačeno výše, kniha je psána na vysoké odborné úrovni, aniž ovšem ztrácí čtivost, a je provázena odpovídajícím poznámkovým aparátem, který v uvedené literatuře a pramenech ukazuje na velmi dobře zvládnutou heuristiku.

V neposlední řadě je třeba také pochválit obrazový doprovod knihy, který představuje ochutnávku z pořádané výstavy. Větší část ilustrací tvoří dobové portréty hlavních protagonistů popisovaných dějů. Prostřední dvoustrana předkládá dobovou kolorovanou litografii s přehlednou mapou bitvy u Znojma. Vysoko lze hodnotit i další čtyři prakticky neznámá vyobrazení bitvy.

Shrnuto, podtrženo, publikace má i přes svůj nevelký rozsah a výše uvedené výtky rozhodně potenciál oslovit co nejširší spektrum čtenářů. Díky své stručnosti poskytuje kvalitně zhuštěné informace o páté koaliční válce samotné a zároveň nastiňuje i pohyby armád a drobnější střety, stejně jako paralelně probíhající diplomatické aktivity. Vysokou úroveň má i poznámkový aparát a obrazové přílohy. Lze tedy konstatovat, že Jihomoravské muzeum ve Znojmě vydanou prací nanejvýš kvalitně připomenulo významné, byť pozapomenuté výročí.

Citace:

KACETL, Jiří. Znaim/Znojmo 1809. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Znojmo 2019. 32 s. ISBN 978-80-86974-29-3

Zdeněk Munzar