Britský ruční kompas O6A byl používán během druhé světové války posádkami větších letadel v situacích, kdy bylo potřeba změřit kurz k nějakému cíli i mimo pilotní kabinu. Využívali jej zpravidla pozorovatelé strojů pobřežního velitelství, neboť jeho konstrukce umožňovala jednoduchou manipulaci a poměrně velkou přesnost měření. Umělohmotná rukojeť navíc skrývala suchou baterii, takže bylo možné kompasovou růžici tlumenou kapalinou osvětlit i v noci a odečíst z ní potřebné údaje.
Představovaný exponát nemá bohužel optické zaměřovací a čtecí zařízení. To sloužilo k zaměření zvoleného bodu a pomocí skleněného hranolu k odečtení kurzu z růžice. Ta pro tento účel měla značky světových stran vyryté jako zrcadlově převrácené. Vlastní pouzdro kompasu o průměru 97 mm bylo z mosazného plechu a uzavřené masivním rámečkem se silným sklem. Na okrajích rámečku pak byly vyryty identifikační značky Air Ministry a označení kompasu. Celé zařízení o délce 190 mm a hmotnosti 800 g bylo natřeno matnou černou barvou s bíle vyznačenými rytými popisy.