Popisovaná publikace se nezaobírá pouze závěrečnými třemi roky koaličních válek. Věnuje se rakouské politice a vojenství ve vztahu k velké francouzské revoluci a k pozdějším koaličním válkám již od roku 1792, kdy francouzské Zákonodárné národní shromáždění vyhlásilo Rakousku válku. Počátek válečného stavu je však zmíněn pouze krátce. První kapitola publikace se zabývá rakouským vlastenectvím a dobovými písněmi, které měly národní uvědomění Rakušanů povzbudit. Jsou zde citovány úryvky skladeb Ludwiga van Beethovena – Abschiedsgesang an Wiens Bürger z roku 1796 a jeho Kriegslied der Österreicher z roku 1797. Po nich následuje citace známé rakouské Volkshymne, kterou složil téhož roku Josef Haydn. Snaha o pozvednutí vlasteneckého smýšlení je ovšem patrná z celé publikace. Předposlední kapitola je zaměřena na probouzení německého národního sebeuvědomění v době osvobozovací války i před ní. Příznačný název poslední kapitoly Der Triumph jistě nepotřebuje českého překladu. Její povzbudivé vyznění doplněné dalšími vlasteneckými básněmi spolu s doslovem publikaci uzavírá.
V knize se dočteme o válečných událostech, jakými byly bitva tří císařů u Slavkova roku 1805, bitva u Aspern 1809, Napoleonovo tažení do Ruska 1812, či bitvy u Lipska roku 1813 a u Waterloo roku 1815. Pochopitelně je zde zmíněn také vznik Rýnského spolku roku 1806. Vše je doplněno reprodukcemi dobových vyobrazení válečných událostí a jejich aktérů z řad prostých vojáků i nejvyššího velení jednotlivých armád. Portréty členů rakouské i francouzské panovnické rodiny a vysokých politiků doplňují podobizny hudebních skladatelů – mezi nimi již zmíněných Josefa Haydna a Ludwiga van Beethovena. Stranou nezůstávají ani básníci a další autoři, kteří se zasloužili o povzbuzení růstu německého a rakouského národního uvědomění. Patrně nejznámějšími z nich jsou Theodor Körner, Heinrich von Kleist či Klemens Brentano, z žen potom Caroline von Pichler. Za zmínku jistě stojí také portrét vojevůdce Josefa Václava Radeckého z Radče, který byl pořízen právě v období koaličních válek (pravděpodobně v letech 1814 či 1815) a představuje tedy Radeckého v mladším věku, než jak je znám ze svých častěji reprodukovaných pozdějších vyobrazení.
Maloformátová obrázková publikace se už na první pohled snaží zaujmout vazbou, která sice není dekorována nijak technologicky náročně, zato efektně. Ve středu její přední desky je umístěn ozdobně provedený název knihy, pod ním se nachází kompozice předmětů připomínající válku (tzv. panoplie) a zbytek volného prostoru je vyplněn několika ratolestmi.
Knihu Die Befreiungskriege 1813 nelze použít jako faktografický pramen zabývající se osvobozovací válkou. Je ale zajímavým dokladem rakouských vlasteneckých snah o pozdvihnutí národního sebevědomí pouhý jeden rok před vypuknutím první světové války.
Knihu si můžete přečíst on-line zde.
Citace:
KRALIK, Richard. Die Befreiungskriege 1813: Festschrift zur Jahrhundertfeier. Wien: Gerlach & Wiedling, 1913. 126, [2] s.