KŘÍŽ, Antonín, Krkonoše 80: cvičení, nebo........ ?

KŘÍŽ, Antonín, Krkonoše 80: cvičení, nebo........ ?

V létě roku 1980 proběhla Polskem ohromná vlna stávek (o předcházejících nepokojích roku 1970 jsme referovali v příspěvku o knize Wojsko Polskie w wydarzeniach grudniowych 1970 roku) vyvolaná zhoršující se hospodářskou situací a zároveň posílením polského sebevědomí po volbě Karola Wojtyły papežem, známého následně pod jménem Jan Pavel II. Nepokoje vyvrcholily okupační stávkou v gdaňských loděnicích. Cílem stávkujících dělníků, v jejichž čele stanul propuštěný dělník Lech Wałęsa, pozdější prezident Polské republiky, bylo kromě obvyklých odborářských požadavků také vytvoření nezávislých samosprávných odborů. Komunistická strana se sice pokusila krizi zažehnat personálními změnami ve svém vedení, avšak bez většího efektu na stávkující dělníky. Vláda Polské lidové republiky tak musela ustoupit požadavkům, nechtěla-li se uchýlit k vojenskému řešení. Dne 31. srpna podepsali zástupci vlády dohodu se stávkujícími dělníky, podle které byly ukončeny stávky v Gdaňsku výměnou za naplnění požadavků stávkujících, včetně povolení vzniku nezávislých odborů.

Odborová organizace s názvem Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność“ – Solidarita byla ze strany dělnických zástupců vyhlášena 17. září 1980, vláda ale její registraci potvrdila teprve 10. listopadu a i nadále se k ní chovala jako k instituci neochotně trpěné. Do jara následujícího roku však vstoupilo do Solidarity na 10 milionů Poláků, a ta se postupně přerodila v masové společenské hnutí vystupující proti komunistické vládě v Polsku, které si svým nezávislým jednáním doslova říkalo o intervenci Sovětského svazu a dalších vojsk Varšavské smlouvy, podobnou té z roku 1968 v Československu.

K takové operaci se počátkem prosince 1980 skutečně schylovalo a k polským hranicím zamířilo 20 sovětských divizí, 1 divize Lidové armády Německé demokratické republiky a 2 divize československé ČSLA. Operace proběhla jako mimořádné cvičení vojsk Varšavské smlouvy, které mělo v Československu označení Krkonoše 1980. V rámci tohoto cvičení byla mobilizována 1. slánská tanková divize a 9. táborská tanková divize. Dne 6. prosince 1980 odpoledne byl v posádkách vyhlášen poplach a následující den v tuhých mrazech vyrazilo k polským hranicím přes 17 tisíc vojáků, 540 tanků, 260 bojových vozidel pěchoty, 330 obrněných transportérů a 130 dělostřeleckých prostředků. 1. tanková divize směřovala přes Mělník na Mimoň a na Harrachov, 9. tanková divize pak přes Chrudim a Jaroměř k hraničnímu přechodu v Náchodě.

Vojáci přitom nafasovali ostrou munici již před přesunem, což nebylo obvyklé. Samotný přesun takového množství těžké techniky po zledovatělých cestách se pochopitelně neobešel bez obtíží a nehod. Výchozí postavení u hranic nicméně obě divize zaujaly a čekaly na další rozkazy. Mezitím ale probíhala v Moskvě jednání o dalším postupu, přičemž pro intervenci byli zástupci Československa a NDR, proti pak Maďarské a Rumunské lidové republiky. Sami Poláci ujišťovali Sověty, že situaci vyřeší vlastními silami. Sověti, kteří byli od předchozího roku vázáni v Afghánistánu, tak nakonec přenechali iniciativu polským komunistům a 9. prosince dostali vojáci rozkaz vrátit se zpět do svých kasáren.

Prezentovaná sešitová brožurka formátu A5 s měkkými deskami je jedinou monografickou publikací, která se operaci Krkonoše věnuje. Vyšla ale pouze malým nákladem v režii autora. Antonín Kříž byl původně československý zpravodajský důstojník, který byl roku 1971 z ČSLA vyhozen pro nesouhlas s okupací roku 1968. Po roce 1989 byl rehabilitován jako plukovník ve výslužbě a podílel se na shromažďování archivních dokumentů týkajících se operace Krkonoše 1980 pro vyšetřovací komisi Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Kniha bohužel nedisponuje poznámkovým aparátem, což neumožňuje verifikaci informací, přesto zůstává velice hodnotnou prací s velkým informačním potenciálem.

Řádně citované odborné články týkající se operace Krkonoše vyšly v odborných periodikách Historie a vojenství a Vojenská história v roce 2017. Oba najdete on-line zde:

TOMEK, Prokop. Akce Krkonoše: československé vojenské souvislosti polské krize. Historie a vojenství: časopis Vojenského historického ústavu Praha. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2017, LXVI(3), 4-19. ISSN 0018-2583.

a

MASKALÍK, Alex. Akcia Krkonoše. Vojenská história: časopispre vojenskú históriumúzejníctvoa archívnictvo. Bratislava: Vojenský historický ústav, 2017, 2017(2), 135-161. ISSN 0018-2583..

Citace:

KŘÍŽ, Antonín, Krkonoše 80: cvičení, nebo........ ? [S.l.] : [vl. n.], [199?]. 49 s. : [1] mp., [1] tab.

Aktuálně



Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

02. 10. 2026
Jedno z nejpamátnějších míst novodobé historie - pietní místo v jízdárně ruzyňských…
František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

01. 10. 2026
Na začátku října 2026 uplyne 140 od narození Františka Slunečka, pozdějšího významného…