Ladislav Šíma, Hřbitov legionářů pod Col del Rosso, 1919

Ladislav Šíma, Hřbitov legionářů pod Col del Rosso, 1919

Český malíř-krajinář Ladislav Šíma (1885–1956) narukoval v roce 1915 k c. a k. pěšímu pluku č. 95 na italskou frontu a o dva roky později byl v hodnosti nadporučíka demobilizován. Do aktivní služby vstoupil opět v červenci 1919. Byl přidělen k Umělecké skupině Památníku odboje. Krátce po svém nástupu do zaměstnání odjel spolu s dalšími umělci, Oldřichem Koníčkem, Ladislavem Šímou a Janem Angelo Zeyerem na bojiště italských legií. Mnohá místa měl ještě z nedávné minulosti v čerstvé paměti. Vytvořil několik desítek maleb, na nichž je zobrazena krajina bojišť na Piavě (polní nemocnice na úpatí Monte di Val Bella, pohoří Monte Grappa, Doss´ Alto). V říjnu 1919 byly představeny na první velké legionářské výstavě v pražském Obecním domě (Náš odboj).

Šímova expresivní plátna z tohoto období se vyznačují pestrou škálou výrazných barev a plností tvarů. Jsou však pevně kompozičně svázána jasným vymezením zadavatele. Prezentované dílo představuje několik řad hrobů s prostými dřevěnými kříži, které se nachází na jednom ze svahů hory Col del Rosso v oblasti severoitalského Benátska. V pozadí malby je zřetelná zákopová linie. Autor zachytil prostřednictvím barevných odstínů i celkové kompozice velmi dobře momentální atmosféru místa, kde spočívaly ostatky českých a slovenských dobrovolníků.

Ladislav Šíma pocházel ze středočeského Benešova. Vystudoval figurální malbu a krajinářství u profesorů Bohumíra (Gódy) Roubalíka a Vlaha Bukovace na pražské Akademii výtvarných umění. Zásadní vliv na jeho umělecký projev měl symbolismus profesora Jana Preislera. Ačkoli umělec prošel v počátečním období tvorby podobně jako další členové „Skupiny“ uměleckými vlivy nové francouzské vlny (impresionismus a kubismus), dokázal si vytvořit vlastní osobitý styl, založený na pevně daném tvaru zobrazeného objektu. Kvůli osobním neshodám s některými členy sdružení Mánes opustil krátce po válce Prahu a usadil se v podkrkonošské Jilemnici. V roce 1928 přesídlil do rodného Benešova. Zde působil jako profesor kreslení na Reálném gymnáziu. Byl jazykově velmi zdatný, ovládal kromě němčiny také francouzštinu, ruštinu a srbštinu. Vedle malířství se Šíma věnoval také hudbě, byl členem místního komorního sdružení a organizátorem mnoha kulturních akcí. Za okupace byl donucen opustit svůj dům s ateliérem a přestěhovat se do Lázní Bělohrad. Měl to štěstí, že válku přežil a mohl se opět vrátit do míst, k nimž měl hluboký citový vztah.

Plátno, olej, 665 x 570 mm.

 

Aktuálně



Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

11. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…