Lancknechti – praporečníci
Cínové figurky, představující vojsko 16. století, se zpravidla dělí na dva základní typy: jedním z nich je těžká jízda feudálního nebo žoldnéřského typu v plné plátové zbroji, druhým je pěchota, většinou čistě žoldnéřského charakteru.
Snad nejznámějšími pěšáky této epochy jsou tzv. lancknechti, bojovníci pěchoty, oblékaní do pestrobarevných oděvů. Ve sbírce Vojenského historického ústavu představuje tento typ bohatě zastoupenou skupinu, pokrývající celé období 16. století. Lancknechti (ze spojení významů německých slov Land = země a Knecht = sluha) byli evropští pěší žoldnéři období od konce 15. do konce 16. století, převážně německého původu – pikenýři, střelci z ručnic, bojovníci s dvouručními meči a halapartníci. Vyskytovali se na bojištích po celé Evropě. Třebaže jejich hlavním „zaměstnavatelem“ byl císař Svaté říše římské či říšská knížata, bylo je možno nalézt také v armádách neněmeckých knížat či panovníků a lancknechti si získali pověst univerzálních žoldnéřů renesanční Evropy. Charakteristickým prvkem výstroje těchto bojovníků byly pestrobarevně kombinovaný a bohatě prostřihávaný oděv, jenž působil do určité míry exoticky již v 16. století. Právě pro svůj atraktivní vzhled byly tyto figurky s oblibou sběrateli cínových vojáčků vyhledávány. Jejich výrobě se věnovala např. firma Fabrik fűr historische Zinnfiguren und Kulturbilder v Kielu (založena roku 1928), ale i mnohé další.
Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.