LAUTERBECK, Georg. Politia historica. O wrchnostech a sprawcých swětských. Knihy patery

LAUTERBECK, Georg. Politia historica. O wrchnostech a sprawcých swětských. Knihy patery

Dne 18. října 1599 zemřel pražský tiskař, zakladatel známé tiskárny, ale také spisovatel a historik, překladatel a humanista Daniel Adam z Veleslavína. Jeho osobnost a zejména jeho činnost byly oceňovány již jeho současníky a jeho věhlas přetrvává do dnešních dnů.

Daniel Adam z Veleslavína se narodil 31. srpna 1546 v tehdy ještě samostatné obci Veleslavín u Prahy. Studoval na pražské univerzitě a v letech 1569–1576 na ní také sám přednášel historii. Své působení na univerzitní půdě ukončil poté, co se koncem roku 1576 oženil s nejstarší dcerou tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. Zároveň získal staroměstské měšťanství a brzy se začal uplatňovat v městské správě.

Do provozu tchánovy tiskařské dílny se zapojil prakticky okamžitě jako literární poradce, autor, překladatel a editor, ale postupně také více a více zastupoval stárnoucího Melantricha, jehož dílnu po jeho smrti v roce 1580 vedl během vleklých dědických sporů a nakonec ji roku 1589 také získal do vlastnictví.

Veleslavín byl tiskařem, který neupřednostňoval komerční zájmy, ale držel se určitého humanistického programu se vzdělavatelskými a osvětovými cíli. Netiskl tedy ve velkém finančně lukrativní tisky, ale díla si pečlivě vybíral a také vytvářel v okolí tiskárny komunitu podobně smýšlejících učenců.

Během let 1586–1589, kdy byl správcem dílny, a 1589–1599, kdy byl jejím vlastníkem, vydal nejméně 139 publikací. Vedle humanistických básní se jednalo o překlady soudobých zahraničních náboženských pojednání, překlady cestopisů či konverzační příručky a slovníky, které doplňoval českou slovní zásobou a rozšiřoval o frazeologii, přísloví a synonyma, čímž přispěl ke kodifikaci humanistické češtiny.

Zasloužil se také o popularizaci historie, a to v prvé řadě vlastním dílem nazvaným Kalendář historický a vydaným poprvé v roce 1578 ještě v dílně Melantrichově a podruhé znovu a s doplňky v roce 1590. Pořizoval také překlady kronik a historických pojednání autorů z celé Evropy. Tiskárna dále vydávala právnické a moralistické spisy nebo lékařskou, botanickou a zdravotnicky osvětovou literaturu včetně Mattioliho Herbáře. Přinášela řadu hodnotné literatury, zároveň ji ale činila finančně dostupnější širším vrstvám obyvatelstva díky omezení výtvarné výzdoby a počtu ilustrací.

Po převzetí dílny se Veleslavín již nemohl ve větší míře věnovat samotným tiskařským pracím a jeho role spočívala v naplňování programových cílů, výběru děl, jejich překladu či úpravě pro tisk a také v psaní rozsáhlých předmluv, které odrážejí Veleslavínovy názory. Technickou stránku tisku zajišťovali tovaryši v čele s faktorem, jímž se nejpozději po Veleslavínově smrti stal staroměstský měšťan Jonata Bohutský z Hranic. Ten vedl tiskárnu v období nezletilosti Veleslavínových synů a oženil se s vdovou po něm, ale nedokázal udržet vysokou úroveň dřívější humanistické produkce.

Představovaná kniha sice není celá dílem Daniela Adama z Veleslavína, jako jeho Kalendář historický, který se ve fondu knihovny VHÚ také nachází, obsahuje ale Veleslavínovu předmluvu a doplňky, které mají o znalostech a názorech tiskaře a historika také značnou výpovědní hodnotu. Prolínají se zde Veleslavínovy zkušenosti z městské správy na Starém Městě s humanistickými představami o správné vládě, ale také třeba se znalostmi lékařskými. V případě vydání z roku 1606 jde o dotisk učiněný už Veleslavínovými dědici a doplněný ještě o předmluvu Jonaty Bohutského. Samotné dílo Politia historica od Georga Lauterbecka bylo ve své době zásadní příručkou, Veleslavínem poprvé přeloženou do češtiny a vytištěnou u nás. Kniha v originále nazvaná jako Regentenbuch pojednává o správě měst a zemí a na kladných příkladech z historie ukazuje její ideální podobu.

 

Citace:

LAUTERBECK, Georg. POLITIA HISTORICA O Wrchnostech a Sprawcých Swětských. Knihy Patery : W nichž se obsahugj mnohá vžitečná naučenij, gakby se Králowstwij, Knijžetswij, Země, Obce y Města buďto w času pokoge aneb wálky, pobožně, sslechetně, chwalitebně a vžitečně řijditi a sprawowati mohla : Sebraná z mnohých Starých y nowých, Ržeckých, Latinských, Cžeských y Německých Historij, a Spisůw maudrých lidj o Spráwě Swětské. W Starém městě Pražském : v Dědicůw M. Danyele Adama z Weleslawjna, 1606. [11], 732, [31] s.

Dostupné online z: https://books.google.cz/books?id=azFfAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ViewAPI&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false

 

Kristýna Jakl Ansorgová

Aktuálně



Blíží se výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Blíží se výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

17. 07. 2025
Za pár dní uplyne 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce,…
První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

16. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha uspořádal na začátku prázdnin Letní školu pro seniory…
Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

15. 07. 2025
Dne 5. července 1943 okolo páté hodiny odpolední vyplula z egyptského přístavu Port…
Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

14. 07. 2025
V pondělí 7. července oficiálně odstartoval první ročník dobrovolného vojenského cvičení pro…
Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

12. 07. 2025
Příměstský mediální tábor Akademie ČTK Zuřivý reportér se letos konal už popáté.…