Legitimace francouzského letectva z pozůstalosti Václava Procházky

Legitimace francouzského letectva z pozůstalosti Václava Procházky

V době německého útoku na Francii v květnu 1940 tvořili českoslovenští letci nezanedbatelnou část francouzského letectva. Známé je především působení našich stíhacích pilotů, kteří v kritické chvíli tvořili 12% všech stíhacích pilotů Armée de l’Air a svými úspěchy na francouzském nebi položili základ skvělé pověsti československých letců. Kromě stíhacích pilotů však v Armée de l’Air působili i další českoslovenští letci, dokladem toho je i legitimace bombardovacího pilota Václava Procházky (2. 5. 1908, Chrudim – 5. 9. 1973, Pardubice).

Vyučený čalouník působil od roku 1929 ve Východočeském aeroklubu jako učitel létání. V roce 1939 odešel ilegálně do Polska a dále do Francie, kde vstoupil do řad cizinecké legie. Po začátku války byl přeřazen k bombardovacímu letectvu a po porážce Francie odjel lodí do Velké Británie, kde působil nejprve jako letecký instruktor a posléze jako pilot u 311. československé bombardovací peruti RAF. Dne 20. 10. 1941 s bombardérem KX-E nouzově přistál mezi holandským pobřežím a Frískými ostrovy a s celou posádkou byl zajat. Do konce války vystřídal několik věznic včetně Colditzu nebo Pankráce. Po roce 1945 se vrátil k práci ve východočeském aeroklubu a učil nové letce ve vojenské akademii. S nástupem komunistické totality byl však z armády vyhozen a pracoval jako dělník v chemické továrně. Jeho vzpomínky se staly v 60. letech podkladem pro napsání románu Poslední let bombardéra, který byl po četných úpravách vydán v roce 2002 pod názvem Na troskách Wellingtonu: Válečný příběh československého bombardovacího pilota Václava Procházky.

Představovaná legitimace na první pohled zaujme především velmi jednoduchým provedením v podobě jednoho na polovinu přehnutého listu, který má ve složeném stavu rozměr 8,5 x 14 cm. Uvnitř se kromě základních údajů o držiteli nachází i fotografie a otisky. Použitý papír byl jen průměrné kvality a k životnosti průkazu příliš nepřispíval.

Legitimace byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 2017.

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…