Tvarově nezaměnitelný lohar je spojen s afghánským kmenem Bannuchi (Banuchi, Banochi), žijícím v severozápadní pohraniční provincii v blízkosti Chajbarského průsmyku. Kočující kováři z této oblasti vyráběli zbraň tvarem částečně připomínající evropská bojová kladiva nebo indické sekery zaghnal. Zobcovitý tvar čepele zase odkazuje na africké vrhací sekery. Lohar sloužil jako bojová zbraň a nahrazoval delší meče či šavle. S úspěchem byly lohary použity v boji proti britské jízdě zejména v první anglo-afghánské válce v letech 1839‒1842. Vedle toho byl lohar symbolem společenského postavení svého majitele, takže se vedle jednoduchých bojových kusů objevují i řemeslně velmi kvalitně zpracované a bohatě zdobené exempláře. Každý výrobce si vytvořil osobitý výzdobný styl, který vycházel z tradičních afghánských motivů. Rukojeti byly vyráběny nejčastěji z mosazi, dřeva, kosti nebo rohoviny, které byly zdobeny rytím a řezbou. Ocelové části byly různě barveny nebo vykládány stříbrnými a mosaznými ornamenty. Vedle jednoduché verze byly vyráběny i lohary skládací, určené pro skryté nošení.
Celková délka 360 mm, délka čepele 185 mm, šířka čepele 38 mm.
Lohar byl do sbírky VHÚ získán darem v roce 2012.