MAREK, Jindřich. Český prapor mírové mise UNCRO a chorvatská operace OLUJA

MAREK, Jindřich. Český prapor mírové mise UNCRO a chorvatská operace OLUJA

Účast Armády České republiky na zahraničních misích patří od jejího prvopočátku v roce 1993 k jejím důležitým a exponovaným úkolům. Čeští vojáci si za tuto dobu vybudovali pověst vynikajících specialistů a spolehlivých koaličních partnerů. Participovali na mírových operacích OSN a OBSE, na operacích vedených severoatlantickou aliancí (NATO) i na operacích pod hlavičkou Evropské unie. Sloužili přitom na zemi, ve vzduchu i na moři. Při jejich nasazení v rizikových či válečných oblastech 28 (respektive 29 počítaje i československou protichemickou jednotku v Saudské Arábii během války v Perském zálivu 1990–1991) položilo svůj život. Nikdo z nich nebude zapomenut.

Počátkem srpna roku 1995, před 25 lety, byl nasazen český prapor modrých baretů (znak mírových operací OSN) v rámci operace UNCRO, která představovala prakticky pokračování mise UNPROFOR na území Chorvatska, respektive takzvané Republiky Srbská Krajina. V tomto prostoru probíhala v letech 1991-1995 chorvatská válka o nezávislost, která patřila mezi jeden z nepřehledných konfliktů, jež se souhrnně označují jako válka v Jugoslávii. V praxi to znamenalo, že etničtí Srbové na chorvatském území v „Republice Srbská Krajina“ odmítali ztratit své dosud autonomní postavení a stát se jen etnickou menšinou, neboť zde stále zůstávala v živé paměti chorvatská ustašovská genocida Srbů z let 2. světové války. Český prapor zde, stejně jako další jednotky OSN, vytvářel nárazníkové pásmo mezi znepřátelenými stranami a měl přispívat k uklidnění poměrů.

Na jaře 1995, po londýnském jednání mezi chorvatskými diplomaty a zástupci USA a Německa, dostali Chorvaté prakticky zelenou k silovému řešení připojení „Republiky Srbská Krajina“ k Chorvatsku a na léto naplánovali ofenzivní operaci Oluja (Bouře). Této ofenzivy se mezi 4. a 7. srpnem 1995 zúčastnilo přibližně 150.000 chorvatských vojáků s těžkou výzbrojí, dělostřelectvem a tanky. Proti nim stálo asi 30.000 Srbů a mezi oběma nepřáteli se nacházel „nárazník“ přibližně 16.000 vojáků mírových sil OSN s lehkou výzbrojí a mandátem, který neopravňoval vojensky zasahovat. Mezi nimi bylo také 654 vojáků Armády České Republiky (dalších 330 odjíždělo na dovolenou, nebo se z ní vracelo).

Ráno 4. srpna 1995 zahájila chorvatská armáda operaci Oluja dělostřeleckou přípravou, při níž se dostalo pod palbu také nejedno stanoviště modrých baretů. Chorvaté postavení mezinárodních mírových sil příliš nerespektovali a jednotlivá pozorovací stanoviště tak byla vystavena jak palbě dělostřelecké a minometné, tak tankové či pěchotní. Některé „checkpointy“ byly obsazeny a jejich posádky zajaty. Na další pozorovatelny pak jejich obsazení či blízké postavení útočících Chorvatů přitáhlo minometnou palbu ze srbských pozic. K tomu došlo i na pozorovacím stanovišti Tango 23. Střepiny způsobily těžká zranění rotmistrovi Luďku Zemanovi a četaři Petru Valešovi, lehčí zranění pak utrpěli rotmistr Roman Čelanský, četař Jiří Suda a četař Jiří Hubáček. Chorvati, kteří obsadili české stanoviště, sice měli lékaře, který se raněným vojákům věnoval, ale odmítli propustit zraněné Čechy do srbské zóny. Zranění Luďka Zemana a Petra Valeše ale byla tak závažná, že by je snad zachránil pouze okamžitý letecký transport a svým zraněním záhy podlehli.

Prezentovaný článek z pera zkušeného historika Vojenského historického ústavu Praha, Paedr. Jindřicha Marka, se podrobně zabývá účastí českého praporu sil OSN v rámci mise UNCRO a primárně popisuje průběh chorvatské ofenzivní operace Oluja a její dopad na české vojáky. Autor svým čtivým zpracováním vysvětluje nejen kontext celé mise UNCRO a operace Oluja, ale přináší hlubší vhled do problematiky, k čemuž využívá nejen archivních dokumentů, ale i vzpomínek pamětníků. Vyšel v časopise Historie a vojenství, který vydává VHÚ Praha a jenž čtenářům přináší vysoce kvalitní vojensko-historické studie a materiály ve formátu A4 na křídovém papíře a s barevnými fotografiemi. Lze konstatovat, že mezi odbornými recenzovanými periodiky se tak Historie a vojenství řadí k nadstandardu.

Dnes prezentovaným článkem chceme nejen připomenout památku padlých českých vojáků rtm. Luďka Zemana a čet. Petra Valeše (oba in memoriam povýšeni na podporučíky), ale připomenou i celou účast českých a československých vojáků na mírových misích na území bývalé Jugoslávie. Věříme, že erudované, ale lidské a čtivé podání Jindřicha Marka si bezpochyby najde své čtenáře.

Článek, stejně jako většinu časopisu Historie a vojenství, najdete přístupné on-line na Digitální studovně Ministerstva obrany (DSMO) zde.

 

Citace:

MAREK, Jindřich. Český prapor mírové mise UNCRO a chorvatská operace OLUJA. Historie a vojenství: časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2012, LXI(2), 64-81. ISSN 0018-2583.

Aktuálně



Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

11. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…