Maxim-Nordenfelt M 1895

Maxim-Nordenfelt M 1895

Fotogalerie

Maxim-Nordenfelt M 1895
Maxim-Nordenfelt M 1895
Maxim-Nordenfelt M 1895
Maxim-Nordenfelt M 1895
Snaha o zvýšení rychlosti palby a tím zvýšení ničivého účinku střel na cíl dostala v konstrukci pěchotních zbraní zcela jiný rozměr poté, co Hiram Stevens Maxim (5. 2. 1840–24. 11. 1916) zkonstruoval na přelomu let 1883/1884 prototyp zbraně, jenž využíval k pohonu mechanismu energie spalných plynů, vzniklých při výstřelu. Dosavadní mechanické zbraně na principu mitrailleus sice dokázaly vystřelit salvu, avšak jejich opětovné nabíjení bylo poměrně zdlouhavé. Američan Maxim, žijící od roku 1881 v Anglii, přišel s řešením, které umožňovalo využít energii plynů vzniklých při výstřelu k vyhození prázdné nábojnice, nabití nového náboje a jeho vystřelení, tedy bez nutnosti ručního ovládání mechanismu zbraně.

V roce 1883 upravil Maxim pákovou opakovačku Winchester 1866 tak, aby zpětný ráz zbraně pomocí převodových pák ovládal opakovací mechanismus. Další zbraň již představovala prototyp vodou chlazeného kulometu, s nímž se podařilo Maximovi dosáhnout kadence 666 ran za minutu. Na konstrukci zbraně získal v říjnu 1884 anglický patent číslo 13 113. K financování dalších pokusů a výroby se spojil s Albertem Vickersem a v roce 1888 založil s továrníkem Thorstenem Nordenfeltem společnost The Maxim Nordenfelt Guns and Ammunition Co. Ltd. Firma nabízela a předváděla kulomety v řadě zemí: ve Španělsku, v Rusku, v Číně, v Německu, v Dánsku, v Brazílii či v Turecku. Její existenci ukončila v roce 1897 fúze s firmou Vickers, čímž vznikla nová společnost s názvem Vickerssons & Maxim Limited.

Předvádění a zkoušení Maximových kulometů v Rusku, probíhající od února 1895, vyústilo v objednání prvních 24 kulometů pro Oděsský vojenský okruh. Dalších 174 kulometů objednala carská armáda v květnu 1896. K zajištění vlastní výroby koupilo Rusko licenci na výrobu Maximových kulometů a jejich výrobu zahájila v roce 1904 tulská zbrojovka.

Maximova konstrukce kulometu jakožto automatické zbraně zásadním způsobem ovlivnila výzbroj řady států a znamenala zásadní obrat v účinnějším vedení bojových operací. S ničivým účinkem kulometné palby se v průběhu první světové války setkaly všechny válčící strany a v dalších konfliktech se stal kulomet neodmyslitelnou součástí většiny válečných operací.

Exemplář kulometu z roku 1895, pocházející z dodávek pro carskou armádu, získalo muzeum v roce 1923 převodem od MNO.

 

Ráž: 7,62 mm Mosin

Celková délka: 1120 mm

Délka hlavně: 764 mm

Délka záměrné: 890 mm

Hmotnost: 26,27 kg

 

 

Aktuálně


6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

02. 10. 2026
Jedno z nejpamátnějších míst novodobé historie - pietní místo v jízdárně ruzyňských…
V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

01. 10. 2026
Zástupci Vojenského historického ústavu Praha se ve dnech 17.–18. září 2026 zúčastnili…
František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

01. 10. 2026
Na začátku října 2026 uplyne 140 od narození Františka Slunečka, pozdějšího významného…