Měsíční kámen

Přesně před 55 lety vstoupil člověk na Měsíc. Zcela přesně to bylo ve 2:56:15 UTC (koordinovaný světový čas), pro ČR je pak nutno přičíst 2 hodiny pro letní čas. V rozsáhlých sbírkových fondech Vojenského historického ústavu Praha je i předmět spojený s tímto "malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo".

V Expozici č. 7 Armádního muzea Žižkov je vystavena kazeta se vzorky měsíční horniny a československou vlajkou, která byla součástí mise Apollo 11 v červenci 1969. Po zdařilém přistání astronautů Neila A. Armstronga a Edwina E. „Buzze“ Aldrina na Měsíci dne 20. července 1969 uložil tehdejší americký prezident Richard M. Nixon kosmické agentuře NASA, aby připravila asi 250 speciálních, jednotně upravených  darovacích  kazet se symbolickými vzorky měsíčního regolitu.  Posádka Apolla 11 tehdy z Měsíce přivezla na Zemi asi 21,55 kg měsíčních vzorků. V roce 1970 pak prezident  Richard M. Nixon 135 kazet  věnoval  představitelům států uznávaných USA, další OSN a 50 guvernérům amerických států.

Na nich byly jednotně v pryskyřici zalité čtyři částečky měsíční horniny o velikosti rýžových zrnek a celkové hmotnosti okolo 0,05 gramu. Dále tam byly umístěny tabulky se stručným uvedením původu horniny a prezidentovým věnováním. Kazetu s měsíčními vzorky a malou československou státní vlajkou, která byla dopravena na Měsíc a zpět, obdržela i Československá socialistická republika.

Po úspěšném návratu posádky Apollo 11 na Zemi byly její částečky americkým prezidentem Richardem Nixonem věnovány 135 zemím celého světa, včetně Československé socialistické republiky. Představitelé Československa tento dar dostali v roce 1970. K předmětu patří i dedikační tabulka, která je součástí darovací kazety.

Tehdejší vedení státu bylo z daru na rozpacích a před jeho přijetím si ověřovalo stanovisko ostatních zemí východního bloku v čele se Sovětským svazem. Velvyslanec USA Malcolm Toon jej nakonec předal před svým odjezdem z Prahy na audienci u prezidenta republiky dne 8. října 1971. Dar pak byl formálně postoupen předsedovi vládní Čs. komise Interkosmos při ČSAV a současně předsedovi ČSAV akademiku Jaroslavu Kožešníkovi, který rozhodl, aby byl umístěn do trezoru a zmínky o něm omezeny. Tam zůstal uložen až do zániku programu Interkosmos v roce 1990.

Teprve po zrušení Čs. komise Interkosmos rozhodl předseda Čs. komise pro výzkum a využití kosmického prostoru při Akademii věd ČR RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. o předání kazety se vzorky z Apolla 11 s čs. vlaječkou do tehdejší Expozice letectví a kosmonautiky VHÚ - dnes Letecké muzeum Kbely. Při rekonstrukci Armádního muzea Žižkov byl tento unikátní předmět začleněn do 7. expozice, která se věnuje časovému období od roku 1948 do současnosti.

Celkem na Měsíci přistálo šest misí Apolla, které zpátky na zem dopravily víc než 380 kilogramů hornin. Ty jsou dnes určeny k vědeckému výzkumu. Poslední mise Apolla se na Měsíci objevila v prosinci roku 1972.

Popis daru:

Čtyři části ebenového dřeva napevno spojené v jeden celek, nesoucí silnou akrylátovou desku kryjící čs. vlaječku vynesenou na Měsíc. Na této desce byla pak umístěna polokulovitá čočka se zalitými čtyřmi kusy měsíčního regolitu. Regolitem je nazývána vrstva nezpevněného různorodého materiálu, jenž na Měsíci vznikl dlouhodobým působením nárazů meteoritů na jeho povrch.

Ve spodní části podstavce pak byly přilepeny dvě destičky z lehkého kovu s dedikací v angličtině. Dolní část základny potažená modrozelenou tkaninou nesla štítek oznamující, že kazeta byla vyrobena Divizí technických služeb Centra pilotovaných letů NASA.