Snímek pořízený během mobilizace v roce 1914 v Praze v okamžiku, kdy se dav srocuje u mobilizační vyhlášky vyvěšené na desce u jednoho z pražských domů.
Dne 28. června 1914 byli srbskými teroristy v Sarajevu zavražděni rakousko-uherský následník trůnu a jeho žena. 23. července předložila Vídeň Srbsku velice ostré ultimátum. Srbové vyhověli většině jeho bodů, ne však požadavku, aby umožnili činnost rakousko-uherských vyšetřovatelů na srbském území. 28. července 1914 tak Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku.
Carské Rusko se rozhodlo podpořit Srbsko a 29. července 1914 zahájilo mobilizaci. V důsledku toho původní spor mezi Vídní a Bělehradem přerostl v celosvětový konflikt. Německo se ruskou mobilizací cítilo ohroženo, pokusy vyřešit situaci osobní diplomacií dvou bratranců, Viléma II. a Mikuláše II., skončily nezdarem. 1. srpna 1914 Německo vyhlásilo válku Rusku a 3. srpna 1914 také Francii. 4. srpna vpadla německá vojska do Belgie a Spojené království vyhlásilo Německu válku.
Tím se automaticky ocitla ve válečném stavu s Německem i britská dominia. Na stranu Srbska se přidala i Černá Hora. Přestože Japonsko bylo britským spojencem, jeho spojenecké závazky je nenutily vstoupit do války. Nehledě na to, Japonci dali 15. srpna Německu ultimátum a po vypršení lhůty, 23. srpna, vyhlásili Němcům válku. Blok Německa a Rakousko-Uherska je pro jejich zeměpisnou polohu znám jako Centrální mocnosti, jejich protivníci jsou známi jako Dohoda. Osmanská říše se přidala k Centrálním mocnostem 29. října 1914, když její námořnictvo zaútočilo na ruské černomořské přístavy.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2020.