Mobilizační vyhláška, 1921

Mobilizační vyhláška, 1921

Dne 21. října 1921 přiletěl bývalý rakouský císař a uherský král Karel I. do maďarské Šoproni a zahájil s maďarskými oddíly, které se přidaly na jeho stranu, pochod na Budapešť. Možné restaurování Habsburků znepokojovalo především členy Malé dohody, z nichž nejagilnější bylo Československo, které další setrvání Karla I. na maďarské půdě považovalo za důvod k válce. Československo i Jugoslávie mobilizovaly, Rumunsko přemístilo k hranicím některé jednotky a podporovaly partnery diplomaticky.

Prezident Masaryk a premiér Beneš podepsali návrh ministra národní obrany Františka Udržala k vyhlášení mobilizace v neděli 23. října. Tisk mobilizačních vyhlášek se protáhl do noci a teprve v pondělí se o ní dozvěděla Praha a některé oblasti Podkarpatské Rusi dokonce až o tři dny později. Prvním mobilizačním dnem byl stanoven čtvrtek 27. října 1921.

Ačkoli se vyskytly četné problémy, podle hlášení francouzské vojenské mise dopadla mobilizace lépe, než očekávala. Největší počet záložníků ignorujících mobilizační výzvu pocházel z německého a maďarského pohraničí. V oblasti zemského vojenského velitelství Praha vyhlášku ignorovalo celkem 35 %, Brno 31 %, Bratislava 28 % a v Užhorodu 20 % záložníků. Kromě nedostatků ve výzbroji a výstroji se objevily též administrativní zmatky, ke kterým přispívala až u třetiny povolaných důstojníků neznalost služebního jazyka. Navzdory tomu polní armáda dosáhla pohotovosti v předepsanou dobu, byla ukázněná a poměrně dostatečně vyzbrojená a vystrojená.

Vojenský zásah však nebyl nutný, po krátké srážce s horthyovskými jednotkami na předměstí Budapešti si Karel I. uvědomil, že pokus o restauraci monarchie by skončil občanskou válkou a vydal rozkaz k ústupu. Již 19. listopadu dorazil na anglickém křižníku Cardiff přes Gibraltar na portugalský ostrov Madeira, kde o čtyři měsíce později ve věku třiceti čtyř let zemřel na zápal plic.

Navzdory odhaleným nedostatkům dosud nedobudované armády zapůsobil rázný postup Československa na západoevropské spojence velmi dobře. Prosazení zákona o ztrátě nároků Karla I. na uherský trůn v maďarském parlamentu dne 6. listopadu 1921 pak pro Malou dohodu znamenalo prestižní vítězství.

Rozměry: 66 x 47,5 cm

Vyhláška byla součástí původní sbírky Památníku osvobození.

Aktuálně



Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…