Německá protipěchotní šrapnelová mina SPRENGMINE 44
V roce 1948 se dostalo do sbírek Vojenského historického ústavu Praha převodem od VÚ 8933 Olomouc několik německých protipěchotních min se šrapnelovým účinkem, které byly od roku 1944 ve výzbroji wehrmachtu. Jednalo se o modernizovanou minu SPRENGMINE 44 (S. Mi. 44), která začala nahrazovat produkci min staršího typu S.Mi. 35.
Sprengmine 44 se skládá z kovového těla, ve kterém se nachází výmetné pouzdro a v něm vložený malý a velký válec. Mezi stěnami válců je uloženo 320–340 kovových šrapnelových kuliček o průměru 8–10 mm. Mina byla určena k ničení živé síly protivníka a zapouštěla se do terénu. Po iniciaci rozněcovače došlo k zažehnutí zpožďovače načež po jeho prohoření tlak spálených plynů výmetné slože vymrštil výmetné pouzdro do výšky 1,2–2,5 metrů, kde došlo k explozi. Celkem bylo v roce 1944 vyrobeno 3 233 000 kusů šrapnelových min S.Mi.35 a S.Mi. 44. V roce 1945 stačil německý průmysl dodat ještě 193 000 S. Mi. 44. V řadě zdrojů bývá tato mina označována také jako S–Mine 44, Schrapnellmine (Smi–44) nebo Schützmine 44.