Konstrukce zbraně s odnímatelným schránkovým zásobníkem na 20 nábojů, sklopnou dvojnožkou tvořící ve sklopeném stavu přední část předpažbí a přímou linií pažby prokázala během dalších zkoušek velmi slibné výsledky. Jeden z prototypů absolvoval bez závažnějších poruch při předvádění v květnu 1942 vystřílet 19 000 nábojů. Funkce zbraně byla založena na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku plynů na píst. Při střelbě jednotlivými ranami se závěr nacházel v uzavřené (nikoliv v uzamčené) poloze a při automatickém režimu zůstával při přerušení střelby zachycen v zadní poloze. Tím se zlepšovalo proudění vzduchu vývrtovou částí hlavně a její ochlazování. Otočný závorník měl v přední části dva symetrické uzamykací ozuby, jež zabíhaly do vybrání v pouzdře závěru. Koncepce závěrového mechanismu, zejména řešení úderníku jakožto spojovacího členu závorníku s nosičem závěru, připomínala závěr amerického lehkého kulometu Lewis.
V září 1942 dostala zbraň oficiální označení Fallschirmjägergewehr 42 a po řadě dalších zkoušek dostala firma Rheinmetall-Borsig v květnu 1943 objednávku na výrobu 2000 kusů. Vzhledem k vytížení svých výrobních kapacit ji ale předisponovala firmě Heinrich Krieghoff v Suhlu, jež výhradně plnila zakázky pro RLM. Přijatá verze představovala první provedení FG 42 a celou objednávku se firmě podařilo po četných obtížích splnit až v březnu 1944.
Praktické zkušenosti výsadkových jednotek ovšem záhy vyvolaly nutnost dalších vývojových prací: Pažba z ocelového plechu s tvarem odvozeným od kulometu MG 34 se ukázala v řadě ohledů nevhodná a nahradila ji dřevěná, vyrobená z klíženého dřeva. Šikmá pistolová rukojeť se také neosvědčila, takže při rekonstrukci ji nahradil výlisek z plastu se zcela jiným tvarem. Značných změn také doznala úsťová brzda a uzel dvojnožky byl přesunut ze střední části k nosiči mušky. Druhý model tak představoval zcela jinou zbraň s minimem zaměnitelných dílů, a to včetně zásobníku.
V lednu 1944 formálně přijalo RLM druhý model do výzbroje a současně polní maršál generál Milch podepsal objednávku na 120 000 kusů s předpokladem měsíční produkce mezi 10 000 až 12 000 kusy. Firma Rheinmetall-Borsig, jež vyrobila prototypy zkušební série, předisponovala celou objednávku firmě Heinrich Krieghoff. Výroba tak velkého množství se ukázala zcela jako iluzorní a do léta dostala Luftwaffe jen 210 přechodných modelů z Rheinmetallu. Výroba u Krieghoffu se rozbíhala až od listopadu 1944, kdy firma vyrobila prvních pět kusů druhého modelu, a do konce roku zhotovila dalších 519 pušek. V posledních měsících druhé světové války, kdy se německý průmysl nacházel ve stavu kolapsu, oddalovaného krajním vypětím všech sil, dokázala firma Krieghoff vyrobit do dubna 1945 přibližně 5700 kusů. Do výroby se zapojila ještě firma L. O. Dietrich v Altenburgu, jež se původně specializovala na výrobu šicích strojů s obchodní značkou Vesta. Její přínos měl spíše marginální charakter: během března 1945 vyrobila jen 400 pušek FG 42. Celková produkce druhého provedení pušek FG 42 tak dosáhla podle dosavadních zjištění 6224 kusů.
Pušky FG 42 se postupem let staly především sběratelským fenoménem a cena originálních kusů rok od roku stále narůstá.
Exemplář vyrobený firmou Heinrich Krieghoff v březnu 1945 získalo muzeum v roce 1953 převodem z Posádkové správy v Olomouci.
Ráž: 7,92 mm Mauser
Celková délka: 980 mm
Délka hlavně: 500 mm (bez úsťové brzdy)
Délka záměrné: 537 mm
Kapacita zásobníku:20 nábojů
Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 5180 g
Teoretická kadence: 750 ran/min.