Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916

Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916

Fotogalerie

Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (upevňovací pás) Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (detail ventilu) Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (upevňovací pás)
+1
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (detail ventilu)
Zachovalo se pouze torzo přístroje složené z ocelové kyslíkové lahve, ventilové komory a látkového pásu, kterým se přístroj upevňoval k tělu.
Ochranné izolační přístroje se používají v prostředí, ve kterém nemůže být využito ochranných masek s filtry z důvodů nízké koncentrace kyslíku v atmosféře. Kyslík k dýchání musí být dodáván přístrojem, jehož součástí je zásobárna kyslíku. Používá se však i tehdy, je-li odstraňování škodlivin ze vzduchu filtrací obtížné nebo nemožné. Tyto přístroje byly poprvé vyvinuty již v polovině 19. století pro práci v dolech a po vypuknutí 1. světové války tak měly armády k dispozici již zavedené konstrukce těchto přístrojů. Ty mohly nahrazovat, aspoň z počátku, ochranné prostředky proti některým útočným plynům a používaly se i v prostředí s vysokou koncentrací kysličníku uhličitého (krytá nevětraná místa, v nichž docházelo ke spalování střelného prachu).
V roce 1916 vyvinula německá firma Dräger v Lübecku Heeres Sauerstoff-Schutzgerät. Přístroj vážil kolem 7,5 kg a nosil se připevněný pásem na boku. Skládal se z kyslíkové lahve (asi 120 l stlačeného kyslíku), ventilové komory s vdechovým a výdechovým ventilem, pohlcovače, dýchacího vaku, vodících hadic (chladící rourky a dýchací hadice) a ústnice nebo masky (používaly se vojenské ochranné masky). Přívod kyslíku do dýchacího vaku se obsluhoval pomocí ventilu a to podle potřeby, což vyžadovalo kvalitní výcvik a znalosti. Dále pokračoval kyslík přes chladící rourku do ventilové komory. Vydechovaný vzduch šel z ventilové komory do pohlcovače, kde docházelo k jeho regeneraci, tedy odstranění kysličníku uhličitého. Vycvičené jednotky mohly s tímto zařízením v podzemí i na povrchu pracovat až jednu hodinu. Pro armádu jich bylo vyrobeno během 1. světové války kolem 16 tisíc.

Aktuálně


1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…
Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

23. 09. 2023
Stovky dětí v doprovodu svých rodičů dorazily na tradiční Dětský den do Vojenského…