Noviny 1. čs. sboru v SSSR z 18. března 1945

Noviny 1. čs. sboru v SSSR z 18. března 1945

Deník Za svobodné Československo vznikl v létě 1944 v souvislosti s formováním 1. čs. armádního sboru v SSSR. První číslo vyšlo 12. srpna, tedy pár týdnů před propuknutím Slovenského národního povstání a bojovým nasazením sboru. V novinách se z jazykového hlediska střídala čeština se slovenštinou, místy se objevovala i ruština. Obsahově přinášel deník zpravodajství o vývoji na bojištích a o mezinárodních událostech, příspěvky politických i vojenských vůdců a ve velké míře i texty o německých zločinech. Zvláště články s posledně zmiňovanou tematikou mohly dobře fungovat jako motivační prvek k pokračování usilovného boje proti nepříteli. Heslo „Smrt vetřelcům a zrádcům“, které se objevovalo na každé titulní straně, pak nenechávalo na pochybách, že kromě cizích nepřátel bude nekompromisně zúčtováno i s domácími kolaboranty.

Co do vyznění textů byl deník vcelku pochopitelně zcela nekritický vůči Sovětskému svazu a naopak neváhal dehonestovat veškerá politická uskupení, která se proti němu ve spojeneckém táboře otevřeně vymezovala (např. polská exilová vláda v Londýně). Vydávání novin mělo na starosti oddělení osvěty a propagandy 1. sboru, vedené kapitánem JUDr. Jaroslavem Procházkou, jedním z hlavních komunistických proponentů v čs. zahraniční armádě, který po válce a únorovém převratu udělal velkou kariéru.

Představované číslo z března 1945 přinášelo zprávu o přivítání Edvarda Beneše po jeho příletu do Moskvy na jednání o podobě obnoveného Československa. Cesta byla předtím odložena kvůli prezidentovu záchvatu mrtvice. Z Moskvy měl Beneš později pokračovat na osvobozené území státu. Jak se psalo v deníku, „Cesta do svobodné Bratislavy a Prahy vede přes Moskvu“. Mnohoznačnost tohoto prohlášení je zřejmá.

Po osvobození celého Československa od nacismu v květnu 1945 přibyl u novin s ohledem na reorganizaci vojska podtitul „ústřední deník 1. československé armády“. Později zmizela z titulu předložka „Za“ a noviny byly označeny jako ústřední deník čs. branné moci (čs. armády). Takto vycházely až do konce roku 1946, kdy byly spolu s dalšími armádními periodiky sloučeny do nového titulu Obrana lidu.

 

Citace:

Za svobodné Československo: deník 1. československého sboru v SSSR. [s. l.]: Oddělení osvěty a propagandy, 18.3.1945, 2(72). ISSN 1805-7403. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:21681c42-e939-4bb9-b93a-a5b414915ab8

 

Marek Fišer

Aktuálně



V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

02. 02. 2026
Před sto deseti lety, v prvních týdnech roku 1916, Rakousko-Uhersko na vlastní pěst zaútočilo na Černou Horu a…