Světový válečný konflikt zásadně ovlivnil obsah českých novin. Nejednalo se přitom pouze o logický fakt, že titulní stránky byly vyhrazeny zprávám z bojišť – šlo také o celkovou změnu charakteru jednotlivých příspěvků. Zatímco nezanedbatelnou část článků z doby předválečné tvořily ty, v nichž autor projevoval svůj názor, v době válečné cenzury a dohledu začaly česky psané noviny přetiskovat z velké většiny pouze agenturní zprávy. V Národních listech se sice zpočátku války objevil subjektivní komentář (například od Karla Kramáře), ale po vlně zatýkání vymizely podobné sloupky i tam. Suché přebírání informací se však rakousko-uherským dohledovým orgánům také příliš nezamlouvalo. Paradoxně vyžadovaly názorové články, samozřejmě však pouze ty, které by byly psány ve striktně loajálním duchu, jak tomu bylo v některých tuzemských německy psaných novinách.
Národní politika v roce 1915 je typickým příkladem deníku s celostátním dosahem, který se přetransformoval na pouhého tlumočníka informací z oficiálních kanálů. Z nich lze dobře vyvodit, jaké zprávy se ven pouštěly a jaké ne. Hlavní pozornost se věnovala přirozeně frontovému zpravodajství. Na titulní straně pravidelně vycházela krátká hlášení rakousko-uherského a německého generálního štábu doplněná přetisky zpráv z rozličných německojazyčných deníků. Pochopitelně válečné neúspěchy zde příliš zmiňovány nebyly, nicméně ze zpráv hovořících o „úspěšné obraně“ či o „ztroskotání ruského útoku“ šlo vyvodit, že rakousko-uherská vojska rozhodně v této době nedržela inciativu ve svých rukou. Úspěšný spojenecký průlom v oblasti Gorlice měl přijít až o měsíc později. Nebyla zde ani zmíněna aféra s údajným přechodem pražského 28. pěšího pluku do ruského zajetí (právě 11. dubna byl na popud armádního velitelství řečený pluk rozpuštěn).
Poměrně velký prostor byl na prvních stranách stále věnován novinkám ze zahraničí a to i z tehdy nepřátelských států. Jednalo se o agenturní zprávy, které měly formu suchého konstatování a povětšinou nebyly nijak ideologicky zabarvené. V rubrice zpráv ze zahraničí však mohly být těžko zastoupeny všechny podstatné skutečnosti, nýbrž pouze ty, které propustil rakousko-uherský dohledový aparát.
Na dalších stranách se již kupily kratší články o situaci v zázemí, které však často vypovídaly o válce více, než hlavní zprávy dne. Ať již to byly různé vyhlášky, oznámení o odvodech (osob i naturálií) či četné výzvy k veřejným sbírkám. Mezi tyto krátké zprávičky se nenápadně zařadila i tak zásadní událost, jakou byl nástup nového českého místodržitele do úřadu. Téměř každodenním přívěskem zpravodajství se staly bohužel stále delší výpisy ze seznamů ztrát a inzeráty čtenářů hledajících informace o svých blízkých z fronty.
Celé číslo Národní politiky z 11. dubna 1915 si můžete přečíst zde.
Citace:
Národní politika. Praha: Ludvík Bratršovský, 1915, roč. 33, č. 100. ISSN 1802-5110.