Ve čtvrtek 16. prosince 1773 se v zápisu bostonské zednářské lóže, jejíž schůzka se toho dne neuskutečnila, objevila noticka: „Zabývali jsme se čajem.“
Bostonský čajový dýchánek (nebo také Bostonské pití čaje) se stal protestem amerických kolonistů proti britskému impériu a jeho vyostřené celní politice vůči koloniím a zároveň byl i předzvěstí blížící se americké války za nezávislost (1775–1783).
Protesty proti řadě britských celních zákonů a proti potlačování práv Američanů probíhaly na různých místech, avšak ten v Bostonu se nesmazatelně zapsal do historie. Město Boston v kolonii Massachusetts bylo největším importním přístavem britského čaje v severní Americe, a nejvíce na něj tedy doléhaly zákony zvýhodňující britskou Východoindickou společnost v dovozu této komodity. Protestní shromáždění tisíců bostonských obyvatel probíhala již od konce listopadu, kdy ve městě zakotvila první ze tří lodí britské Východoindické společnosti s nákladem čaje. Podle britského čajového zákona z 10. května 1773, proti němuž byl protest primárně namířen, mělo být zboží vyloženo a zaplacena daň, ale protestující požadovali, aby loď odplula nazpět do Anglie, jak toho v podobných případech dosáhli i v jiných amerických koloniích. Ačkoli kapitán lodi chtěl v zájmu uklidnění situace odplout, britský královský guvernér massachusettské kolonie Thomas Hutchinson odmítl loď z bostonského přístavu propustit.
Dne 16. prosince měla vypršet lhůta, kterou Hutchinson stanovil pro zaplacení cla za čaj, a vypadalo to, že zboží bude brzy vyloženo. Část účastníků protestní schůze se proto převlékla do připravených kostýmů indiánského kmene Mohawků, vtrhla na paluby tří kotvících lodí a během několika hodin vyhodila veškerý jejich náklad (asi 340 beden) do moře. Další účastníci protestů celé akci přihlíželi.
Akce byla na americké straně okamžitě označena za oficiální protest, kterým americký lid hájil svá ústavní práva. Nešlo ani tak o kritiku samotného čajového zákona, ale kritiku toho, že kolonie neměly patřičné zastoupení v britském parlamentu, který tak rozhodoval o nich bez nich (heslem protestujících se stalo „žádné zdanění bez zastoupení“). Britská vláda na událost reagovala uzavřením bostonského přístavu a přijetím dalších restriktivních zákonů vůči koloniím, zejména vůči Massachusetts. Důsledkem bylo zhoršení vztahů mezi Británií a americkými koloniemi, sjednocení kolonií v odporu proti britskému postupu a o rok a půl později vypuknutí americké války za nezávislost.
Představovaná kniha je druhým svazkem třísvazkového díla německého filologa románských jazyků a gymnaziálního profesora Karla Oréanse. Vyšla v rámci edice Bücherei der Kultur und Geschichte a představuje dějiny anglo-amerického světa od poloviny 18. století do Vídeňského kongresu 1815. Výklad zahajuje právě dění kolem britských celních zákonů a Bostonského čajového dýchánku.
ORÉANS, Karl. Neuere Geschichte Englands: Entwicklung seiner Kultur-, Rechts-, Wirtschafts- und Staatengeschichte vom Mittelalter bis zum Weltkrieg. II. Teil, Englands Niedergang und neuer Aufstieg zur Macht bis zum Wiener Kongreß 1815. Bonn ; Leipzig : Kurt Schroeder, 1921. xxiv, strana 262-670.