Pamětní odznak účastníků jízdy sv. Huberta Válečné školy – Praha (1930)

Honební jízdy, tzv. parforsní hony, neměly původně žádnou přímou vazbu na vojenské prostředí. Název této lovecké disciplíny z 18. století pochází z francouzského termínu par force de chiens – „silou psů“, který označoval druh lovu, při němž bylo cílem uštvat zvíře s pomocí psů do okamžiku, kdy již padalo vyčerpáním. Z této lovecké disciplíny se postupně rozvinula tradice jízdy sv. Huberta, kdy jezdci při dodržovaní smluvených pravidel pronásledují „lišku“, tedy jezdce označeného liščí kožešinou, a překonávají různé překážky v terénu.

V období první Československé republiky bývaly tradiční podzimní jízdy sv. Huberta poměrně oblíbené a jejich organizátory byly nejen různé jezdecké kluby, ale například i Svaz československého důstojnictva, konkrétní útvary Československé armády s přímým vztahem ke koním či Válečná škola. Účastníci jízdy, jimiž mohli být jak vojáci, tak i přizvaní četníci a civilisté, obvykle obdrželi pamětní odznaky zhotovené v kvalitě a materiálu podle ekonomických možností pořadatele. Zde prezentovaný exemplář představuje poměrně honosně zpracovaný odznak účastníka jízdy Válečné školy Praha z roku 1930.

Popis:

Mírně konvexně vyklenutý odznak je oválného tvaru o výšce 51 mm a šířce 46,5 mm. Na středu odznaku se v zeleně smaltovaném poli nachází stříbrošedá hlava jelena sv. Huberta en face s křížem mezi parohy, které zasahují až do bíle smaltované plochy podkovy. Plocha podkovy nese opis: SV. HUBERT – VÁLEČNÁ ŠKOLA – PRAHA. Podkovu lemují zlaté lipové lístky. Na bíle smaltovaném poli pod hlavou jelena se nachází vročení: 1930. Pod ním je položena čtveřice zlatých lipových lístků. Odznak je podložen zkříženými zlatými meči orientovanými hroty vzhůru. Hroty a jílce přesahují okraje obvodu odznaku. Na reversní straně se nachází vodorovná připínací jehlice a dvě očka ve svislé ose.

Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán koupí v roce 1977.