Papírová vyznamenání 4. střeleckého pluku

Papírová vyznamenání 4. střeleckého pluku

Začátek roku 1919 se pro československé legionáře na Sibiři odehrával ve znamení přerodu z dobrovoleckého vojska na pravidelnou československou armádu, což se neobešlo bez komplikací. Velké pobouření způsobil především rozkaz M. R. Štefánika č. 588 z 16. ledna 1919 a zveřejněný 28. února 1919, kterým byly zrušeny volené samosprávné orgány čs. vojska. Tyto orgány byly pozůstatkem ruské únorové revoluce a po vyhlášení československého státu se jejich nerealistická politika, upřená na co nejrychlejší odjezd do vlasti, dostala do přímého rozporu se záměry spojenců i československé vlády v Praze, která v nich správně viděla centrum možné „bolševizace“ československého vojska.

Situaci měl vyřešit mimořádný sjezd svolaný v březnu do Jekatěrinburku. Po rozpačitých výsledcích, mezi které patřilo odmítnutí rozkazu č. 588, byl na květen tajně svolán druhý sjezd. Jako místo konání byl původně vybrán Tomsk a posléze Irkutsk, kde se delegáti sjezdu začali pod ochranou 1. čs. střeleckého pluku sjíždět v druhém červnovém týdnu. Výsledky mimořádného sjezdu však již nastolený proces nemohly přerušit a po zásahu generála Jana Syrového byli delegáti nejprve vykázáni z kasáren 1. střeleckého pluku a následně zatčeni pro nedovolenou agitaci.

Na pomoc delegátům vyrazili vojáci 9., 10. a 11. roty 4. čs. střeleckého pluku, posílení ještě o kulometnou část čs. tábora v Irkutsku. Akce se neomezila jen na osvobození delegátů, ale jedna vzbouřená rota se pokusila v pátek 13. 6. obsadit i redakci Čs. denníku a úřadů Informačního odboru Ministerstva vojenství. Protože další vojáci se k povstalcům nepřipojili a navíc se proti nim postavil 1. střelecký pluk, složili v následujících dnech „vojáci věrní sjezdu“ zbraně a společně s delegáty nastoupili cestu do internace ve Vladivostoku.

Roli, kterou v likvidaci II. mimořádného sjezdu československého vojska sehrál 1. střelecký pluk, ironicky ocenili příslušníci vzbouřených rot 4. střeleckého pluku souborem ironizujících vyznamenání. Jednotlivé medaile jsou vyrobeny většinou z tvrdého papíru nebo kůže a v některých případech jsou ozdobeny ještě kousky staniolu. Na rubové straně některých medailí jsou patrné zbytky původního reklamního tisku z krabiček na cigarety.

Soubor byl do sbírky tehdejšího Památníku osvobození darován v roce 1921.

Aktuálně



PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

09. 07. 2026
Štábní kapitán Stanovský v Cařihradě. Z Bukurešti odletěli naši letci ve čtvrtek…
Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

09. 07. 2026
Letecké muzeum Kbely nabízí návštěvníkům se zrakovým handicapem možnost, která v podobných…
PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 24 - št. kpt. Stanovský s letounem Aero Ab-11 přistál již v Bukurešti. Překročeno 10 000 km cesty

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 24 - št. kpt. Stanovský s letounem Aero Ab-11 přistál již v Bukurešti. Překročeno 10 000 km cesty

08. 07. 2026
Telegramem podávaným v Bukurešti 8. VII. v 1 hod. v noci oznamuje…
Připomínáme stoleté výročí tzv. Gajdovy aféry

Připomínáme stoleté výročí tzv. Gajdovy aféry

08. 07. 2026
V červenci 1926 naplno propukla jedna z nejsledovanějších afér meziválečného Československa. Ve…
Před 100 lety - Aero bulletin č. 23 - štábní kapitán Stanovský ve Varšavě. Letěl již 9415 km sedmnácti státy

Před 100 lety - Aero bulletin č. 23 - štábní kapitán Stanovský ve Varšavě. Letěl již 9415 km sedmnácti státy

07. 07. 2026
Št. kapitána Stanovského opustili jsme v Kovně, hlavním městě Litvy, kde přistál…