V roce 1946 vydala česká grafička Pavla Fořtová (1886–1974) soubor dvanácti grafických listů, jimiž připomněla události posledních dnů druhé světové války v Praze. Autorka zachytila rozbořené domy na Václavském náměstí, poškozenou stavbu kláštera v Emauzích či torzo barikád na nábřeží. Kvalitní reprodukce byly vytištěny ve formě pohlednic. Soubor je opatřen úvodním slovem významného historika umění Jana Loriše (1893–1953) a úryvkem z básně Věry Sojkové „Před staroměstskou radnicí“. Uvedené dílo autorka věnovala manželce prezidenta republiky Edvarda Beneše paní Haně Benešové.
Pavla Fořtová vystudovala malbu a grafiku u profesorky Heleny Emingrové a profesora Václava Jansy. Po studiích často cestovala do zahraničí, kde získávala další zkušenosti a rozmanitou uměleckou inspiraci (Egypt, Řecko, Dalmácie, Francie a Německo). Dojmy z cest zúročila v řadě svých děl prezentovaných na několika velkých výstavách (Topičův salon 1934, Zlínský salon 1935, Myslbek 1936). Díky skvělému existenčnímu zázemí se mohla naplno věnovat volné malířské i grafické tvorbě. Oba její manželé byli totiž velmi dobře situovaní. Poprvé se provdala za Prokopa Fořta, syna rakousko-uherského politika Josefa Fořta. Jejím druhým manželem byl dr. Přemysl Šámal, pražský primátor a kancléř prvních československých prezidentů.
Litografie na papíře, 105 × 1 505 mm.