Plakát Symfonického orchestru Informačně-osvětového odboru čs. vojsk na Rusi, 1919

Československá dobrovolnická armáda na Sibiři se při své propagaci během ruské občanské války nespoléhala jen na bojové umění, ale i na kulturní činnost, která byla v atmosféře ovlivněné bolševickou propagandou neméně důležitá.

Nejběžnější aktivitou byla v tomto ohledu veřejná vystoupení hudebních těles, která se nacházela téměř u každého československého pluku. Jejich počátky přitom nebyly jednoduché. Ačkoli nadšených muzikantů bylo zpravidla dost, nedostávalo se nástrojů, a tak museli hudebníci často improvizovat. Například hudební kroužek při 3. baterii československé dělostřelecké brigády nesehnal basu a její zvuky tak zpočátku musel jeden z vojáků napodobovat za pomoci prkna. Posléze dvojice truhlářů vyrobila improvizovanou basu, k jejímuž ladění bylo potřeba kleští a hřebíků.

Postupem doby se však podařilo nedostatky odstranit a od prosince 1918 působilo výše zmíněné hudební těleso v Jekatěrinburgu, kde jej 29. ledna 1919 zastihlo převelení k nově vytvořenému Informačně-osvětovému odboru československých vojsk. Zde byl na jeho základě pod vedením praporčíka Vlad. Skládala a nově příchozího dirigenta stř. Rudolfa Karla (1880 – 1945) vytvořen symfonický orchestr, který dosahoval vynikající úrovně.

Orchestr pořádal jednak veřejné symfonické koncerty za ceny v jednotlivých městech obvyklé, dobročinné koncerty pro širší veřejnost a samozřejmě i symfonické koncerty přístupné pouze příslušníkům československého vojska. Celkem orchestr uspořádal v 15 různých městech 77 symfonických koncertů, z toho 47 pro vojsko a 7 dobročinných pro širší veřejnost.

Prezentovaný plakát zve zřejmě na první vystoupení souboru po jeho převelení k Informačně osvětovému odboru dne 29. ledna 1919. Za pozornost stojí především raný repertoár souboru, který tvoří díla významných světových a ruských skladatelů (J. É. F. Massenet, P. I. Čajkovskij, J. S. Svendsen, F. List a další). V následujícím období se orchestr v duchu svého osvětového a propagačního poslání zaměřil především na díla českých klasiků a do konce roku 1919 nastudoval více než 38 skladeb, z toho 16 symfonií.

Rozměry: 71 x56,5 cm

Plakát byl součástí původní sbírky Památníku Osvobození.