Dopravní letoun Tupolev Tu-124 byl konstruován se záměrem vhodně a úsporně doplnit na kratších tratích mnohem větší dálkový Tu-104 s odpovídající ekonomickou výhodností. Jednalo se v podstatě o zmenšenou variantu velkého bratra, ovšem s dokonalejším vybavením a úspornějšími dvouproudovými motory. „Malé tůčko“ však zdaleka neosáhlo rozšíření svého staršího sourozence a exportováno bylo jen v několika málo kusech do nemnoha států.
Náš národní dopravce ČSA provozoval mezi lety 1964 až 1972 pouhé tři kusy Tu-124, z nichž jeden, imatrikulace OK-TEB, skončil v srpnu 1970 poměrně vážnou nehodou na curyšském letišti a byl posléze odepsán. Přesto, nebo právě proto se ve sbírce VHÚ zachoval kompletní hlavní podvozek z tohoto typu letounu, který jasně dokladoval velikost a použitelnost malého Tupoleva.
Šlo o rozměrnou hlavní podvozkovou nohu s centrálním tlumičem, nesoucí tandemový vozík, opatřený čtyřmi bržděnými koly o rozměrech 865 x 280 mm. Při zavírání podvozku se vozík skládal směrem k hlavní noze a spolu s ní pak byl uzamčen v poměrně velkém aerodynamickém krytu, neseném na zadní straně křídla letounu. Celková mohutnost podvozku byla dána požadavkem snést namáhání stroje o hmotnosti 35 tun od sil vznikajících při dotyku s betonovou dráhou přistávací rychlosti okolo 230 km/h. Celková výška podvozku byla 2 100 mm, šířka kolového vozíku 800 mm a jeho délka 1 700 mm. Noha a příslušné soupáčí byla nastříkána stříbrně, disky kol pak tmavě zelenou barvou.
Tento zajímavý exponát získal VHÚ do své sbírky od ČSA v roce 1973, tedy krátce po vyřazení typu z provozu. Podvozek pak byl dlouhá léta součástí expozice Leteckého muzea VHÚ a posléze při reinstalaci expozic, stále ve vynikajícím stavu, uložen do depozitáře.