Charakteristická silueta polského vojáka během bojů v září 1939 většinou obsahuje i typickou přilbu vz. 31. Přesto se ale rozhodně nejednalo o přilbu nejrozšířenější. K září 1939 bylo u jednotek přibližně 320 000 kusů přileb tohoto vzoru. Nový typ přilby pro polskou armádu, který měl nahradit dosavadní francouzské a německé modely, byl vyvíjen již v průběhu 20. let.
Zvon přilby je z chromniklové oceli o síle 1,25 mm a váze přibližně 1,3 kg. Výrazně zdrsněný povrch je lakován hnědozelenou barvou. Vnitřek tvoří tři kožené části s žíněnými polštářky. Podbradník je kožený, zapínaný pomocí háku. Přilba byla vyrobena továrnou Huta Ludwikóv v městě Kielce v roce 1936.
Přilba vzor 31 byla exportována i do Španělska. Po porážce Polska byla výroba přileb pochopitelně zastavena a zbylé zvony využívaly po úpravě vojenské školy. Ikonický tvar přilby, který se stal symbolem polského odporu, později posloužil jako základ nové přilby Polské lidové armády, označované jako vzor 67.