Elitou předválečné československé armády byly prapory horské pěchoty. Řada z nich získala v průběhu 30. let čestné názvy, odkazující na boje československých legionářů během 1. světové války. Hraničářský prapor 1 vznikl z praporu myslivců č. 1. Posádkou praporu byl Děčín, kde sídlilo trvale velitelství, od svého vzniku v listopadu 1920. Prapor získal 16. května 1932 historický název „České družiny“
Líc: list z bílého grograinu, nahoře je aplikována motivem lipových listů ozdobená římská číslice "I", pod ní emblém hraničářských útvarů, psí hlava z modrého grograinu, vlevo městský znak Děčína a vpravo městský znak Podmokel. Okraje zdobeny vlevo a vpravo motivem z modrého a červeného grograinu, nahoře a dole z červeného grograinu s bílými nápisy, nahoře: "HRANIČÁŘSKÉMU PRAPORU", dole: "ČESKÉ OBČANSTVO DĚČÍN-PODMOKLY".
Rub: list z červeného grograinu s aplikovaným československým lvem ze stříbrného brokátu se zlatou korunou, jazykem i zbrojí a s grograinovým slovenským štítkem na hrudi. Okraje zdobeny vlevo a vpravo motivem z modrého a bílého grograinu, nahoře a dole z modrého grograinu s bílými nápisy, nahoře: "PRO VÍTĚZSTVÍ ZA", dole: " PRAPOREM KU PŘEDU". Rukáv praporu z červeného grograinu je postříbřenými hřeby přibit k žerdi.
Praporec věnovalo 8. června 1930 v Děčíně české obyvatelstvo měst Podmokel a Děčína, jeho pořízení zprostředkoval Památník osvobození. Po válce byl praporec užíván pěším praporem 42 "České družiny" v Žamberku. Podoba praporce odpovídá vzoru 1929, ale je zaměněn líc s rubem, československý lev je obrácen čelem od žerdi.
Praporec byl do sbírek VHÚ předán po zrušení pěšího praporu 42 v roce 1949.