Pražané u sochy svatého Václava 28. října 1918
Fotogalerie
Centrální mocnosti vydržely bojovat proti většině zbytku světa po čtyři roky, avšak na podzim 1918 již bylo jejich vyčerpání zjevné. Bulharsko vystoupilo z války již 30. září, Osmanská říše a Rakousko-Uhersko se nacházely před zhroucením.
V českých zemích představovala první předzvěst rozpadu Rakousko-Uherska generální stávka z 14. října 1918. Císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest o federalizaci Předlitavska. Již 30. května 1918 se však čeští a slovenští exiloví představitelé zavázali Pittsburghskou dohodou k vytvoření společného samostatného státu. Washingtonská deklarace, prezentovaná americkému prezidentu Wilsonovi 17. října a zveřejněná dne následujícího, pak vyhlašovala vznik Československa. 18. října rovněž Wilson zaslal prostřednictvím švédské diplomacie rakousko-uherskému ministerstvu zahraničí mírové požadavky, na které 27. října nový rakousko-uherský ministr zahraničí Gyula Andrássy ml. přistoupil a uvedl, „že stejně jako s dřívějšími projevy pana presidenta, souhlasí také s jeho názorem, obsaženým v poslední notě o právech národů rakousko-uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů.“
28. října 1918 byla Andrássyho nóta zveřejněna, což si česká veřejnost vyložila jako konec Rakouska-Uherska. Praha byla zaplněna oslavujícími davy, situace byla pod kontrolou Národního výboru, konkrétně „mužů 28. října“ (Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár, Antonín Švehla). Místodržitel hrabě Max von Coudenhove nepoužil proti rodící se české samostatnosti národnostně pestré rakousko-uherské síly v Praze. Zároveň byla svržena rakouská moc i v dalších českých oblastech, Martinskou deklarací z 30. října se k novému státu přihlásily i slovenské elity. Přesná podoba rodícího se Československa však závisela na dalším vývoji.
Aktuálně
Co přivede seniorku z Vídně na Letní školu VHÚ Praha? Pátrání po dědečkovi i bitva u Sokolova
Veteráni války v Zálivu se setkali v Armádním muzeu Žižkov
Vojenské opravárenství pod císařským orlem
Od prvního československého tankisty k Leopardům. Výstava připomíná více než sto let tankového vojska
V Armádním muzeu Žižkov začala nová série přednášek
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
