Snímek, pořízený kolem roku 1940, zachycuje jednu z přehrad na řece Nil v Egyptě.
Existence Egypta by byla naprosto nemyslitelná bez nilských vod – starověký řecký historik Hérodotos právem nazval Egypt „darem Nilu“. Tato řeka, jedna z nejdelších na světě (o prvenství soupeří s Amazonkou), má dvě zdrojnice se soutokem u Chartúmu, Modrý Nil, pramenící v Etiopii, a Bílý Nil, o kterém bylo teprve v devatenáctém století zjištěno, že vytéká z Viktoriina jezera.
Již ve středověku panovala obava, že by nepřítel na horním toku řeky mohl připravit Egypt o veškeré vodní zdroje. Pokroky na cestě k ovládnutí Nilu učinili Egypťané v devatenáctém století – ovládli súdánské území, a navíc byli již před počátkem britské nadvlády schopni postavit na dolním toku Nilu první moderní přehrady. Britové tuto soustavu dále rozšířili a jejich úsilí vyvrcholilo stavbou Staré asuánské přehrady v letech 1899–1902.
Konečně Násirův nacionalistický režim se rozhodl postavit v Asuánu novou, mnohem větší přehradu – k tomu došlo v letech 1960–1970. Vedle toho byl dostatečný průtok vody v řece zajišťován pomocí mezinárodních smluv, jež převážně pocházely z dob britské dominance v oblasti.