Fotografe zachycuje stahující se příslušníky Hraničářského pluku 6 po odstoupení pohraničí v říjnu 1938.
Večer 29. září 1938 se v Mnichově sešli zástupci čtyř velmocí: Benito Mussolini (Itálie), Adolf Hitler (Německo), Neville Chamberlain (Velká Británie) a Édouard Daladier (Francie). Jednání probíhalo bez účasti českých zástupců, ti byli vpuštěni pouze do předsálí jednání. Bylo usneseno, že Československo odevzdá Německu území, kde žije většina německé populace. Určila se 4 záborová pásma, později se přidalo i 5. pásmo. Smlouva byla podepsána v 1.30 ráno 30. září 1938. První pásmo záboru se mělo začít obsazovat již 1. října 1938.
Hned 30. září započala armáda a státní správa s demontáží materiálu a jeho odsunem do vnitrozemí, aby nepadl do rukou Němcům. Na povrch mezitím vyplavaly staré spory z dob vzniku republiky. Nejprve eskalovalo napětí na hranicích s Polskem, jehož vláda již 21. září 1938 formulovala své územní nároky vůči Československu. Poláci začali po vzoru Němců vysílat do pohraničí teroristické skupiny, napadající příslušníky československých jednotek. Docházelo ke střetům s jednotkami Stráže obrany státu (SOS). Polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí, na které byla nucena naše vláda přistoupit. Již 2. října 1938 začalo obsazování části československého Těšínska polskou armádou, trvající až do 11. října 1938.
Nato navázaly další územní požadavky, tentokrát ze strany Maďarska. Ve vídeňské arbitráži se 2. listopadu 1938 rozhodlo, že Československo Maďarsku odstoupí ve dnech 5.–10. listopadu 1938 část jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Stejně jako v předešlých případech vysílala maďarská armáda na Slovensko teroristické jednotky, které se tam střetávaly s jednotkami SOS a armádou.