Příslušníci Waffen SS vjíždějí do Charkova

Po obklíčení německých sil u Stalingradu a následné porážce sil Osy na Donu dospělo sovětské vrchní velení k závěru, že síly Osy na jižním úseku fronty jsou fatálně oslabené. Podcenilo schopnost německé strany přesunout na bojiště další síly a přecenilo vlastní logistické možnosti. Výsledkem byly další dvě ofenzivní operace.

Operace Skok, vedená silami Jihozápadního frontu pod velením generáplukovníka Vatutina, měla za cíl osvobodit Donbas, proniknout k Dněpru a k Azovskému moři. Severně od tohoto úseku fronty zahájil sousední Voroněžský front generálplukovníka F. I. Golikova operaci Hvězda, jež měla osvobodit Charkov.

O osvobození tohoto někdejšího hlavního města Ukrajinské SSR (do roku 1934) se pokoušely již v květnu 1942 síly maršála Timošenka, tehdejší pokus však skončil naprostou porážkou Rudé armády. Ani v únoru 1943 sovětské síly ještě nedostačovaly k tomu, aby zajistily kýžené zhroucení jižního křídla německých sil na východní frontě. Sovětské síly přesto měly na přelomu ledna a února nad Němci velkou převahu v mužích i materiálu, 535 000 vojáků a asi tisíc tanků oproti 230 000 vojákům a 300 tankům.

První fáze operací začala úspěšně. 29. ledna zahájil ofenzívu Jihozápadní front, 2. února Voroněžský front. 8. února byl osvobozen Bělgorod, následovaly boje o Charkov, během kterých obyvatelstvo povstalo proti okupantům. Paul Hausser, velitel tankového sboru SS bránícího město, nařídil oproti osobnímu Hitlerovu rozkazu Charkov vyklidit, město bylo osvobozeno 16. února.

Velitel německé Skupiny armád Jih Erich von Manstein však plánoval nechat Sověty postoupit co nejdál, čímž by se jejich síly příliš roztáhly a zásobovací linie neúměrně prodloužily. Následovat měl protiútok vedený zejména čtyřmi tankovými sbory (XL., XLVIII., LVII. a tankový sbor SS). Poté, co Hitler 17. února přiletěl na Mansteinovo velitelství v Záporoží, se ho Mansteinovi podařilo získat pro svůj plán. Když Hitler odlétal, byly sovětské tanky od Záporoží vzdáleny jen 30 km.

Německý protiútok proti Jihozápadnímu frontu začal 19. února 1943, sovětská strana jen pomalu pochopila vážnost situace. Těžké ztráty utrpěly zejména sovětská 6. armáda, 3. tanková armáda generála Rybalka a tanková skupina generála Popova.

Při snaze zabránit německému přechodu přes řeku Mža došlo dne 8. března 1943 u vesnice Sokolovo k prvnímu bojovému vystoupení československých sil v SSSR. 10. března dorazili nacisté opět k Charkovu. Hausserův tankový sbor SS (divize Leibstandarte Adolf Hitler, Das Reich a Totenkopf) měl provést obchvat Charkova ze severu, zapletl se však i do bojů ve městě. Charkov byl oficiálně dobyt 14. března, záhy padl i severněji ležící Bělgorod.

Mansteinův plán, co nejdříve zaútočit na sovětské síly v kurském oblouku, byl zavržen. Obě strany utržily vážné ztráty, Sověti takřka 90 000 mužů, německá strana polovic. Němci drželi Charkov dalšího půl roku, město se stalo důležitým komunikačním uzlem německých sil během bitvy u Kurska a definitivně osvobozeno bylo až 23. srpna 1943.