Protektorátní propaganda o heydrichiádě

Protektorátní propaganda o heydrichiádě

Když Reinhard Heydrich 4. června zemřel, bylo již popraveno mnoho desítek Čechů a ještě větší hrůzy měly následovat. Jak ale tvrdila domácí tisková propaganda, pilně pracující a poctiví Češi se díky „velkomyslnosti Vůdcově“ nemají čeho obávat, trestáni měli být jen „vlastizrádci“, což byl pro nacisty i kolaboranty dosti široký pojem, do nějž spadaly i zavražděné děti z rodin odbojářů nebo z vyhlazených Lidic a Ležák. Heydrich se dočkal náležitě okázalých smutečních obřadů i spisů oslavujících jeho život a význam. O Pražském i Berlínských obřadech za „jednoho z nejlepších nacionálních socialistů“ (jak se vyjádřil Adolf Hitler) přinášely noviny zprávy na pokračování, jako by jich bylo několik desítek. Byly také plné projevů a reportáží ze svolaných masových manifestací českého obyvatelstva. Ty probíhaly ve všech větších městech a průmyslových závodech protektorátu jako prostředek k deklarování věrnosti českého národa německé Říši a odmítnutí snah odbojové akce. Ačkoliv se jich většina lidí zúčastnila z donucení, pohled na hajlující davy nebyl něco, čím by se exilový tisk mohl chlubit.

Ve všech těch protektorátních zprávách o manifestacích „upřímných Čechů“ téměř zanikly informace o dopadení Heydrichových katů. Pro propagandistické účely bylo navzdory realitě uvedeno, že byli všichni pachatelé zastřeleni. Komentátor Lidových novin Rudolf Hudec si k tomu dokonce neodpustil zvolání „díky Bohu“. Byla to ale v zásadě chytrá propaganda, cílící na šedou zónu (tzv. mlčenlivou většinu) českého obyvatelstva, které si mělo hluboce oddechnout, že jsou odpovědné osoby zlikvidovány a nacistický represivní aparát již nebude „poctivým“ (tj. pasivním) Čechům komplikovat život a ti na oplátku nebudou donuceni přejít k otevřenému odporu.

Zatímco v prvních týdnech následujících po atentátu byla v tisku pravidelně zveřejňována jména popravených Čechů, hromadná vražda v koncentračním táboře Mauthausen, které padlo v jednom dni za oběť více než 250 pomocníků parašutistů a jejich příbuzných, se již nacistické zastrašovací propagandě nehodila.

Citace:

Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 21. 6. 1942, 50(311). s. [1]. ISSN 1802-6265.

Moravská orlice. V Brně: Robert Jarušek, 1942, 80(147), s. [1]. ISSN 1803-117X. (digitalizováno)

V hodině dvanácté: soubor projevů státního presidenta a členů vlády Protektorátu Čechy a Morava po 27. květnu 1942. Praha: Orbis, 1942. 106 s.

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…