Protektorátní propaganda o heydrichiádě

Protektorátní propaganda o heydrichiádě

Když Reinhard Heydrich 4. června zemřel, bylo již popraveno mnoho desítek Čechů a ještě větší hrůzy měly následovat. Jak ale tvrdila domácí tisková propaganda, pilně pracující a poctiví Češi se díky „velkomyslnosti Vůdcově“ nemají čeho obávat, trestáni měli být jen „vlastizrádci“, což byl pro nacisty i kolaboranty dosti široký pojem, do nějž spadaly i zavražděné děti z rodin odbojářů nebo z vyhlazených Lidic a Ležák. Heydrich se dočkal náležitě okázalých smutečních obřadů i spisů oslavujících jeho život a význam. O Pražském i Berlínských obřadech za „jednoho z nejlepších nacionálních socialistů“ (jak se vyjádřil Adolf Hitler) přinášely noviny zprávy na pokračování, jako by jich bylo několik desítek. Byly také plné projevů a reportáží ze svolaných masových manifestací českého obyvatelstva. Ty probíhaly ve všech větších městech a průmyslových závodech protektorátu jako prostředek k deklarování věrnosti českého národa německé Říši a odmítnutí snah odbojové akce. Ačkoliv se jich většina lidí zúčastnila z donucení, pohled na hajlující davy nebyl něco, čím by se exilový tisk mohl chlubit.

Ve všech těch protektorátních zprávách o manifestacích „upřímných Čechů“ téměř zanikly informace o dopadení Heydrichových katů. Pro propagandistické účely bylo navzdory realitě uvedeno, že byli všichni pachatelé zastřeleni. Komentátor Lidových novin Rudolf Hudec si k tomu dokonce neodpustil zvolání „díky Bohu“. Byla to ale v zásadě chytrá propaganda, cílící na šedou zónu (tzv. mlčenlivou většinu) českého obyvatelstva, které si mělo hluboce oddechnout, že jsou odpovědné osoby zlikvidovány a nacistický represivní aparát již nebude „poctivým“ (tj. pasivním) Čechům komplikovat život a ti na oplátku nebudou donuceni přejít k otevřenému odporu.

Zatímco v prvních týdnech následujících po atentátu byla v tisku pravidelně zveřejňována jména popravených Čechů, hromadná vražda v koncentračním táboře Mauthausen, které padlo v jednom dni za oběť více než 250 pomocníků parašutistů a jejich příbuzných, se již nacistické zastrašovací propagandě nehodila.

Citace:

Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 21. 6. 1942, 50(311). s. [1]. ISSN 1802-6265.

Moravská orlice. V Brně: Robert Jarušek, 1942, 80(147), s. [1]. ISSN 1803-117X. (digitalizováno)

V hodině dvanácté: soubor projevů státního presidenta a členů vlády Protektorátu Čechy a Morava po 27. květnu 1942. Praha: Orbis, 1942. 106 s.

Aktuálně



Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…