Průlom u Caporetta v Illustrirte Zeitung

Průlom u Caporetta v Illustrirte Zeitung

Na konci října 1917 uskutečnila spojená rakousko-uherská a německá vojska na italské (jihozápadní) frontě poblíž dnešního slovinského městečka Kobarid (italsky Caporetto, německy Karfreit) úspěšný průlom, který ve svých důsledcích přivodil dočasný kolaps proti nim stojící italské armády. Itálie ve dnech následujících po průlomu přišla o přibližně 300 000 zajatých vojáků a obrovské množství válečného materiálu, nemluvě o ztrátě morální stability vojska i civilního obyvatelstva. Úspěšná ofenzíva, která vrhla Italy od pozic na řece Soči téměř sto kilometrů do vlastního vnitrozemí, vešla do historie pod označením „bitva u Caporetta“. Tato událost málem způsobila vyřazení Itálie z války, čemuž se podařilo zabránit hlavně díky stabilizaci fronty na řece Piavě a výrazné pomoci italských spojenců – Anglie, Francie a nově i Spojených států amerických.

Nenadálý úspěch vojsk centrálních mocností na italské frontě byl přirozeně s povděkem prezentován v německých a rakousko-uherských tiskovinách. Výjimkou nebyl ani německý obrázkový týdeník Illustrirte Zeitung. Zprávy o úspěšném průlomu na Soči se objevily v čísle 3881 -  časopis, jež vycházel od roku 1843, měl totiž kontinuální číslování. V době války byly výrazně převažujícím tématem ilustrací výjevy z frontových událostí zobrazující zpravidla v heroizované podobě úspěchy německých, rakousko-uherských a dalších spojeneckých vojsk. Zmíněné číslo však mohlo nabídnout konkrétní válečný úspěch v podobě fotografie zástupů italských zajatců, což mu dodávalo na mnohem větší důvěryhodnosti.

Illustrirte Zeitung si udržely kontinuitu i v meziválečném období a jejich zánik je spojen až s pozdní fází druhé světové války. Poslední číslo vyšlo v roce 1944. Zmíněný výtisk pochází z ročníkového svazku, který byl v roce 1925 zaevidován v knihovním fondu Památníku odboje - Archivu legií.

Citace:

Illustrirte Zeitung. Leipzig: Weber, 1917, č. 3881. 36 s.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…