První pomoc pro vojáky v boji

Ráno 5. listopadu 1944 provedli českoslovenští vojáci obléhající francouzský přístav Dunkerque svůj druhý výpad proti německé posádce. Pokus zopakovat úspěšnou akci z 28. října se však tentokrát příliš nepovedl. Postupující vojáci narazili po několika stech metrech na minová pole a během jejich překonávání zahájil nepřítel do nahromaděných jednotek intenzivní palbu, která způsobila těžké ztráty. V dalším boji sice československé jednotky získali 164 zajatců a téměř zničili německý prapor Korn, ale za tento úspěch zaplatily vysokou cenu. Padlo celkem 36 československých a 11 francouzských vojáků, přes 100 vojáků bylo raněno. 5. listopad 1944 se tak stal až do dubnových bojů o továrnu Filature nejkrvavějším dnem v historii Československé samostatné obrněné brigády.

Než se k raněným vojákům dostali školení zdravotníci, závisel jejich život často na pomoci kamarádů z družstva. K překlenutí náročného období mezi zraněním a lékařským ošetřením měl našim vojákům pomoci i pamflet První pomoc pro vojáky v boji, který byl českou jazykovou mutací anglického originálu First Aid for Fighting Men z roku 1943.

Tisk o rozměru 31 x 16,5 cm se dal snadno složit do harmoniky 8 x 16,5 cm a pohodlně se tak vešel například do kapsy battledressu, kde ho voják mohl mít vždy u sebe. Na tomto nevelkém prostoru jsou v celkem 25 bodech stručně představeny zásady první pomoci na bojišti a způsoby nouzové evakuace raněných z ohroženého prostoru. Autor bere v úvahu minimální zdravotnické vybavení tehdejších vojáků, které se zpravidla skládalo pouze z obvazu a při ošetřování tudíž nebyla nouze o improvizaci. Doporučené ošetřovatelské postupy jsou podle dnešních meřítek vesměs zastaralé a někdy i zdraví nebezpečné, jiné však neztratily na své aktuálnosti ani 70 let od vydání.

Tisk se do fondu VHÚ dostal zřejmě s pozůstalostí některého z veteránů československé armády ze západní fronty krátce po 2. světové válce.