Puška vz. 98 – pokusné provedení

Puška vz. 98 – pokusné provedení

Přestože charakter armádní výzbroje ohledně pěchotních zbraní určovaly výnosy vrchního velitelství čs. branné moci z 25. a 29. října 1919 o vyzbrojení čs. armády rakouskými zbraněmi systému Mannlicher a Schwarzlose, záhy se ukázalo, že naplnit výzbrojní program přesahovalo tehdejší možnosti vojenské správy. Navíc zkušenosti s rakouskými puškami nebyly valné, o jejich provozní spolehlivosti za ztížených podmínek věděli zástupci zbrojního odboru své. Později provedené srovnávací zkoušky rovněž potvrdily, že rakouský náboj 8 mm Mannlicher z hlediska průbojnosti zaostává za německým nábojem 7,92 mm Mauser.

Již v prosinci 1919 zakoupila Československá státní zbrojovka v Brně od německé zbrojovky Waffenfabrik Mauser v Oberndorfu výrobní zařízení pro výrobu pušek Mauser vz. 98. Tvrdé podmínky versailleské smlouvy zakazovaly Německu mimo jiné výrobu vojenských zbraní, což umožnilo čs. vládě reagovat na nabídku německé zbrojovky z 18. října 1919, obsahující odprodej strojního zařízení k denní výrobě 300 armádních pušek systému Mauser za cenu 3 141 292 marek.

O výrobě německých pušek vz. 98 rozhodla ministerská rada počátkem prosince 1921 a MNO následně objednalo v brněnské zbrojovce výrobu 40 000 kusů v ceně 1000 Kč za jednu pušku. Celý objem pokrývaly dvě objednávky, první z ledna 1922, znějící na 1000 opakovaček, a druhá, datovaná 20. dubnem 1922, obnášela 39 000 pušek vz. 98.

Ačkoliv čs. armáda disponovala koncem roku 1921 více než 364 000 pušek systému Mannlicher a nákupy z Německa získala přes 111 000 německých opakovaček Mauser, rozhodnutí zbrojního odboru MNO z dubna 1922 určilo budoucí vývojovou linii tím, že doporučil ministru národní obrany Františku Udržalovi zavést do výzbroje pušku systému Mauser.

Nakoupené opakovačky systému Mauser, stejně jako řada jiných zbraní, nesly větší či menší stopy opotřebení, vzhledem k jejich předchozímu využití se skutečně o prvotřídní materiál jednat ani nemohlo. Čs. státní zbrojovka v Brně tak kromě jiných prací prováděla opravy získaného materiálu. Jen od ledna 1920 do poloviny června roku 1921 vykázala a MNO vyúčtovala opravu 72 283 pušek.

Snaha o výrobní zjednodušení závěrového systému přivedla v březnu 1922 konstruktéry brněnské zbrojovky k řešení, předloženém ve výkresové dokumentaci dělostřeleckému a zbrojnímu odboru MNO. Průvodní dopis z 22. dubna 1922 obsahoval výčet navržených konstrukčních úprav, jež se týkaly nejen výrobního zjednodušení matice závěru odstraněním členitých ploch vnějšího povrchu a pojistného odpruženého čepu, ale také přesunutí závěrové kliky o 17 mm vpřed směrem k čelu závěru a vytvoření řídicí drážky v zadním můstku pouzdra závěru. Mezi navrženými změnami figurovala úprava tvaru vytahovače, zejména v jeho zadní části, odstranění podélného žebra na těle závěru a zjednodušení výroby nosiče bodáku s odstraněním bočního pera, sloužícího k zajištění objímky. Poslední z navržených změn vycházela z provedení německých pušek, vyráběných v Oberndorfu pro Čínu, což také ředitel ing. Stanislav Míhal otevřeně uváděl. Návrhy úprav konzultovala zbrojovka s ing. Josefem Nicklem z továrny Mauser, jenž tehdy v Brně dohlížel na přípravu výroby pušek vz. 98, ale také na výrobu pistolí své konstrukce, známé před jejím zavedením do výzbroje jakožto vz. 22 pod označením „N“.

Podle návrhů upravila zbrojovka jeden exemplář pušky, označený číslem 9, s nímž provedla zkušební komise v Milovicích na základě pokynů dělostřeleckého a zbrojního odboru v září 1922 zkoušky menšího rozsahu. Během zkoušky rychlopalby vystřílela komise za 5 minut celkem 115 ran, přičemž ohřevem hlavně si střelec uchopením zbraně mezi hledím a pouzdrem závěru popálil ruku, po 70. ráně začal chod závěru znatelně drhnout, ke konci střelby již bylo obtížné jej vůbec uzavřít.

Znečištění pušky pískem a prachem sice chod závěru ztížilo, avšak zbraň byla schopná střelby. Podobné výsledky přinesla zkouška při zamazání hlavy závěru hlínou, opakovaným otočným pohybem se dařilo střelci zbavit závěr nejhrubší nečistoty, aniž by funkce zbraně utrpěla. Komise rovněž zkoušela navržený tvar uzavřeného chránítka mušky a ověřovala, zda má chránítko vliv na míření při nastřelování zbraně. Z porovnání nástřelů pak došla k závěru, že uzavřený tvar není příliš vhodný, a navrhovala spíše sledovat konstrukci shora otevřeného chránítka.

Otázku případných adaptací stávajícího provedení uzavřela výzbrojní komise ve svém usnesení z 30. října 1922 s tím, že v zájmu jednotnosti výzbroje nebudou podobné úpravy dále sledovány. Epizodní záležitost tak dnes připomínají dokumenty a výkresy, uložené ve fondech Vojenského ústředního archivu Praha, ale také exemplář pušky s číslem 9, jenž kromě značení Československé státní zbrojovky Brno na pouzdře závěru a čísla 9 na jednotlivých součástkách, nese také na hlavni značku divizní zbrojnice č. 4 v Josefově.

Exemplář získalo muzeum v roce 1960 převodem z Hlavní správy Veřejné bezpečnosti Praha.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1252 mm

Délka hlavně: 740 mm

Délka záměrné: 645 mm

Hmotnost: 4002 g

Aktuálně



Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
Dotýkání povoleno! Interaktivní prezentace a zážitkové programy v nových expozicích Armádního muzea Žižkov.

Dotýkání povoleno! Interaktivní prezentace a zážitkové programy v nových expozicích Armádního muzea Žižkov.

28. 11. 2022
Moderní interaktivní podání a zážitkové programy, se kterými se setkáte v nových…
Sokol v první světové válce a krátce po ní

Sokol v první světové válce a krátce po ní

25. 11. 2022
Ve čtvrtek 26. listopadu jsme si připomněli 107 let od chvíle, kdy…
Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

23. 11. 2022
Dne 11. října 2022 proběhla v polské Vratislavi mezinárodní vědecká konference věnovaná počátkům…
Zástupci českého a slovenského vojenského archivnictví v nové expozici Armádního muzea Žižkov

Zástupci českého a slovenského vojenského archivnictví v nové expozici Armádního muzea Žižkov

18. 11. 2022
Nově otevřenou stálou expozici v nedávno rekonstruovaném objektu Armádního muzea VHÚ na…