Rakouská šavle pro poddůstojníky pěchoty vzor 1765

Přestože je šavle všeobecně vnímána zejména jako zbraň jezdectva, objevila se ve druhé polovině 18. století také ve výzbroji některých složek rakouské pěchoty. Zavádění bodáků do výzbroje pěchoty evropských armád na přelomu 17. a 18. století mělo za následek vymizení pikenýrů jako druhu vojska. Pěšák byl od té doby vyzbrojen pouze dlouhou puškou s křesadlovým zámkem, která v kombinaci se zátkovým nebo posléze tulejovým bodákem pěchotní píku nahrazovala. Jelikož bodák nebyl v té době považován za poboční zbraň, nýbrž za nedělitelnou součást pušky, vznikla potřeba vyzbrojit pěší vojáky chladnou zbraní nezbytnou pro případný boj zblízka. V rakouské armádě nosili až do roku 1765 šavli pouze poddůstojníci granátníků. Zbraň byla charakteristická relativně dlouho čepelí (až 700 mm), měla mosaznou garnituru a byla uložena v kožené pochvě. V roce 1765 byla pro příslušníky pěchoty a pohraničníky zavedena fysilírská šavle s kratší čepelí bez výbrusů, s mosazným hřbetem a křížovou, esovitě prohnutou záštitou. Verze pro poddůstojníky pěchoty je charakteristická hlavicí ve tvaru lví hlavy, jednoduchým páskovým košem s přímou křížovou záštitou a čepelí se širokým výbrusem po obou stranách. Granátníci byli od roku 1765 vyzbrojeni podobnou šavlí s jednoduchým záštitným obloukem a hladkým hřbetem přecházejícím do hladké hlavice.

Mírně zakřivená, jednosečná čepel s oboustranným širokým výbrusem a hřbetním hrotem je značena po obou stranách nápisem „ZUR EHRE OESTERREICHES“ a na hřbetu jménem výrobce „GEBRÜDER WEYERSBERG KLINGEN FABRICANTEN IN SOLINGEN“. Rukojeť dřevěná, potažená kůží. Garnitura mosazná. Hladký hřbet zakončen hlavicí ve tvaru lví hlavy s knoflíkem. Jednoduchý páskový koš, přímá křížová záštita zakončena ozdobnou makovičkou, podélně rýhována.

Šavle byla do sbírky VHÚ získána v roce 1985 převodem z ONV Kladno.

Technické údaje:

• Délka: 925 mm
• Délka čepele: 790 mm
• Šířka čepele: 41 mm
• Hmotnost: 784 g