Rapír, Španělsko, konec 16. století

Rapír, Španělsko, konec 16. století

Již v 15. století se šermířský souboj ojediněle vyskytoval ve Španělsku a ve Francii. V první polovině 16. století přicházely z Francie zprávy o strašlivých následcích soubojové horečky, která se za vlády Ludvíka XII. (1498–1515), Františka I. (1515–1547) a Karla IX. (1560–1574) stala doslova morem. Ve druhé polovině 16. století tam během pouhých dvaceti let při soubojích zahynulo na 8 000 šlechticů.

Vedle hlavních zbraní – kordu nebo rapíru v pravici a dýky pro levou ruku – směl šermíř ke své ochraně použít štítu nebo pláště, přehozeného přes ruku. Platily rány bodné i sečné a kord sloužil především k útoku. Neexistovaly pozice pro přípravu či odpočinek, dovoleny byly různé překvapivé obraty a úskoky, protivníkovu čepel bylo možno zachytit a odmrštit i prostým hmatem levice. Hlavní důraz byl kladen na rychlé střídání překvapivých, bleskových akcí a pohyblivost byla hlavním tajemstvím úspěchu. Postupně byla vytvořena přesná pravidla pro každý šermířův pohyb, která dokonale využívala rovnováhu a do podrobností propracovala souhru nohou a trupu, vyvážení pohybů pravice polohami levé ruky, systém kroků podle směru i délky vykročení, stupnici různých poloh kordu. Dokonale matematicky propočítaný systém stanovil dokonce i natočení prstů a nehtů ruky při jednotlivých pohybech.

Výraz rapír se poprvé objevil ve francouzském dokumentu z roku 1474, v němž je vyslovena domněnka, že pochází ze španělského názvu pro kostýmní meč – espada ropera. Právě ve Španělsku se rapír objevil poprvé a oklikou přes Itálii se brzy rozšířil po celé zbývající Evropě. Byl civilní zbraní šlechtice, používanou především při soubojích. Vedle této základní funkce však byl současně také symbolem společenského postavení nositele a důkazem jeho finančních možností.

Tento exemplář renesančního rapíru má přímou dvousečnou čepel průřezu zploštělého šestiúhelníku. V horní třetině čepele je hluboký středový výbrus, na rikasu jsou oboustranně ryty značky lva a půlměsíce s lidskou tváří.  Lev byl značkou mečíře Petra z Toleda, půlměsíc s lidskou tváří byl značkou nositelů titulu „espadero del rey“ (královský mečíř). Válcová hlavice, široká záštita a úponkový koš jsou prořezávány a zdobeny stříbrným ornamentem rozvilin s květy a figurálními medailonky.

Délka 1 260 mm, délka čepele 1 110 mm, šířka čepele 24 mm, hmotnost 1 414 g.

Aktuálně



Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

31. 10. 2025
11. listopadu si již tradičně připomínáme Den válečných veteránů. V tento den si…
V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

31. 10. 2025
Před dvaceti lety, 8. října 2005 otřáslo Pákistánem ničivé zemětřesení. Na pomoc…
Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

29. 10. 2025
U příležitosti státního svátku 28. října udělila ministryně obrany Jana Černochová čtyři…
Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

28. 10. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem, armáda i…
Chcete vidět Řád Bílého lva zblízka? Přijďte se podívat do Armádního muzea Žižkov

Chcete vidět Řád Bílého lva zblízka? Přijďte se podívat do Armádního muzea Žižkov

23. 10. 2025
Za týden - v den státního svátku 28. října bude předávat prezident…