RAUSCH, Karel, Bitva u Chotusic 1742 a vojenské památky města Čáslavi

Mezi bitvami první slezské války, které se odehrály na českém území, patří ta, k níž došlo dne 17. května 1742, k nejznámějším. U obce Chotusice nedaleko Čáslavi se střetly početně vyrovnané armády pruského krále Friedricha II. a české a uherské královny a rakouské arcivévodkyně Marie Terezie, jejíž vojáky vedl její švagr a vrchní velitel rakouské armády Karel vévoda Lotrinský. Ačkoliv ztráty byly významné na obou stranách, vítězně z tohoto střetu vyšlo Prusko, které si tím také zajistilo zisk Slezska při následném uzavření separátní mírové smlouvy v Berlíně.

Po úvodní fázi první slezské války, kdy se postupně rozrůstaly řady habsburských protivníků a Marie Terezie čelila jedné vojenské porážce za druhou, se po zimním tažení polního maršála Ludwiga Andrease hraběte Khevenhüllera na přelomu let 1741–1742 začalo štěstí přiklánět na rakouskou stranu. Zmíněnému habsburskému veliteli se podařilo osvobodit Horní Rakousy a zaútočit na Bavorsko, načež řady spojenců opustilo Sasko, jež zahájilo separátní mírová jednání. Karel Lotrinský zároveň hodlal využít oslabení nepřátel okupujících Prahu, které trápily obtíže se zásobováním. Se svým vojskem tak postupoval z Moravy, z níž postupně vytlačoval nepřátelské síly, směrem na hlavní město Českého království, které chtěl získat zpět.

Po debaklu moravského tažení, jež skončilo před Brnem, ale další porážku protihabsburské aliance nemohl připustit pruský král Friedrich II. Aby zastavil postup habsburské armády na Prahu, přitáhl se svými oddíly k Chrudimi a následně obsadil území kolem obcí Chotusice a Žehušice, které mu skýtalo taktickou výhodu pro následující střetnutí. Prusové měli navrch nejen svým postavením, ale také lepším výcvikem a větší palebnou silou. Karlovi Lotrinskému se ovšem podařilo Friedricha II. překvapit útokem o den dříve, než jej pruský král očekával, a zdařilými manévry jezdectva se na počátku bitvy dočasně přiblížil vítězství. Pruský král však dokázal kartu obrátit, zapojil do boje zálohy, využil neukázněnosti rakouského jezdectva, aby znovu zformoval část vlastní kavalerie, a v otevřeném souboji nakonec donutil Karla Lotrinského k ústupu. Přestože pruská armáda tímto střetem ztratila bojeschopnost a ani poraženou stranu nepronásledovala, jednalo se o úspěch, kterého mohl Friedrich II. využít na diplomatickém poli a který mu usnadnil potvrzení zisku Slezska a Kladska. Oproti tomu Karel Lotrinský dokázal své vojsko velmi rychle konsolidovat a koncem června oblehl Francouze v Praze, čímž naplnil svůj strategický záměr.

Drobná brožurka věnovaná bitvě u Chotusic, sepsaná brigádním generálem Karlem Rauschem, vojenským topografem, kartografem a publicistou, od roku 1919 velitelem nově založeného Československého vojenského zeměpisného ústavu, byla vydána jako 14. sešit Průvodce po bojištích a vojenských památnostech Československé republiky. Ačkoliv rozsah brožury neumožnil širší pojetí tématu a rozebrání kontextu první slezské války, věnoval autor velmi detailní pozornost popisu prostoru, v němž se bitva odehrála, jejímu průběhu a přesunům vojsk. Text navíc doplňuje přehledný plán bitvy s podrobnými popisky.

Citace:

RAUSCH, Karel, Bitva u Chotusic 1742 a vojenské památky města Čáslavi. Praha : Kruh pro studium československých dějin vojenských, 1935. 20 s., [1] mp. Průvodce po bojištích a vojenských památnostech Československé republiky, sešit 14.