Dne 12. června 1920 přistál ve virginském Norfolku jeden z transportů převážející československé legionáře z ruského Vladivostoku. Vezl podstatnou část 3. střeleckého pluku a dále několik menších částí československého vojska v Rusku, bezmála tři tisíce vojáků, přes čtyři sta civilistů a také na sedm set německých, rakouských a maďarských zajatců s americkou strážní rotou. Zastávka nebyla plánovaná, zapříčinila ji havárie lodního šroubu na lodi Mount Vernon, která legionáře převážela. Ti pak museli v americkém Norfolku čekat na parník America, který již předtím odvezl z Ruska čtvrtý a pátý pluk. Na evropské pevnině tak příslušníci transportu vysedli až na začátku srpna 1920, bezmála po čtyřech měsících cesty kolem světa.
Kromě těchto obtíží se 20. transport čs. legií zapsal na stránkách různých publikací do historie jako ten levicově nejradikálnější s otevřenými komunistickými prohlášeními. Tohoto sporného přídomku pak nezřídka využívali ve svých spisech po roce 1948 marxističtí historici a obecně komunisté ke své propagandě.
Mezi jinými cestu transportu popsal ve své knize z roku 1929 pamětník Vladimír Roubal. Jeho pohled je vcelku očekávatelně subjektivní, z naprosto opačné pozice než té, na níž stáli levicově orientovaní pasažéři lodí Mount Vernon a America. Ti na cestě domů vydali dvě rezoluce, jednu méně radikální, podepsanou údajně 2120 pasažéry, druhou fakticky bolševickou s 1201 podpisy. Roubal ale přitom ty umírněné od radikálů příliš neodlišuje, i ti podle něj „neměli ke komunismu daleko“. Jak píše tehdejší recenze na knihu v deníku ČSOL Národní osvobození: „Je to subjektivní líčení očitého svědka, jak vyhlížejí nejlevější legionáři, vracející se ze Sibiře. Je to zároveň zpověď legionáře, smýšlejícího jinak, nevědoucího, co si myslet o věcech kolem sebe, a proto trpně naříkajícího a jen tiše vzpomínajícího na časy zašlé.
Kniha ale nepojednává jen o tomto rozporu, Roubal líčí i další specifika legionářských transportů, například podezřívavý přístup spojeneckých úřadů k legionářům jako „šiřitelům bolševické revoluce“ promítající se vedle chování spojeneckých vojáků i v internačních opatřeních úřadů. Publikace rozhodně nadále zůstává zajímavým dokumentem o příslušnících čs. legií a jejich smýšlení.
Kniha Osudy 20. transportu se do fondu VHÚ, respektive jeho předchůdce – Památníku osvobození – dostala v roce 1932. V dnešní době je již zpřístupněná online v rámci Digitální studovny Ministerstva obrany ČR.
Knihu si můžete on-line přečíst v berlínském vydání zde.
Citace:
ROUBAL, Vladimír Josef. Osudy 20. transportu. V Brně: Moravský Legionář, 1929. 89 s.